Hurá! Když na Hromnice mrzne, zima nás už brzy opustí

Dnes už nepříliš známé Hromnice (2. únor) jsou mnohem starším svátkem, než by se na první pohled mohlo zdát. Pod jejich křesťanským významem totiž můžeme vystopovat pozůstatky mnohem staršího pohanského svátku, který se datuje až do dob starých Keltů, ale možná dokonce ještě dál, a spojuje se s různými zajímavými zvyky a pověrami!

V křesťanské tradici se Hromnice nazývají také Očištění Panny Marie – od období jejího porodu o vánocích totiž uplynulo právě magické „šestinedělí“. Bývalo zvykem nechat si v tento den v kostele posvětit svíčky, které pak měly magickou moc ochránit dům před zásahem blesku, když byly páleny za bouřky. Táto tradice spolu s názvem „Hromnice“ nás však chtě-nechtě odkazují k pozůstatkům pohanských dob, kdy naši slovanští předkové uctívali boha hromu Peruna. Je pravděpodobné, že v tomto období se opravdu nějaký Perunův svátek slavil, i když doklady o něm se nám dochovaly jenom v těchto nepatrných náznacích. V přírodě se často stává, že se v období kolem Hromnic oteplí a sníh roztaje, dokonce někdy můžeme pozorovat první bouřky v roce – a slyšet v tento den zvuk hromu se považuje za dobré znamení.

Staří Keltové měli svátek, který připadal prakticky na stejné datum jako Hromnice – jmenoval se Imbolc a do dnešní doby ho některé čarodějky a čarodějové, držící se starobylé tradice, slaví v předvečer 1. února. Imbolc byl jedním ze čtyř nejdůležitějších svátku v roce, které byly v kalendáři rozmístěny v pravidelných tříměsíčních rozestupech – a to podle astronomických zásad dochovaných na starých megalitických kamenných stavbách, které vytvořila záhadná a neznámá civilizace, žijící v Evropě ještě před příchodem Keltů! Z těchto čtyř starobylých svátků se všechny v nějaké podobě dochovaly až do dnešních dnů – kromě Hromnic jsou to ještě Čarodějnice, Dožínky a Dušičky.

Imbolc byl u Keltů zasvěcený bohyni Brighid, která bývá zobrazovaná jako nevěsta v bílých šatech, často se zářící světelnou korunkou, symbolizující prodlužující se dny. Imbolc má podobnou symboliku jako Hromnice – patří k ní pálení svíček a ohňů a stará keltská Brighid nejspíš později splynula s postavou Panny Marie.

Zmiňované čtyři čarodějnické svátky vycházejí nejenom z astronomických pozorování, ale souvisí i s důležitými změnami v přírodě. V období Hromnic se často otepluje, byť jen dočasně, do stromů stoupá míza a jejich pupeny se nalévají, někdy můžeme spatřit první sněženky, ovcím se rodí první jehňátka. To všechno jsou znaky blížícího se jara, i když země je ještě zahalena bílou sněhovou přikrývkou – ne nepodobnou Brighidiným svatebním šatům! Počasí v den Hromnic prý předpovídá, jak dlouho v tomto roce vydrží vládnout zima a mráz – pokud je na Hromnice hezky, teplo a slunečno, zima se k nám ještě na dlouhých šest týdnů vrátí, pokud je naopak chladno, můžeme se těšit na brzký příchod jara!

Astroložka Alena