Dobrý den Ariano a Ravene. Potřebovala bych, prosím, poradit, jestli mám odejít od manžela, který hodně pije, vztáhl na mě několikrát ruku, uráží mě, dělá si ze mě služku (je rozmazlený od své matky).

Jsme spolu 27 let, máme dva dospělé syny, na které jsem moc pyšná. Před třemi lety jsme si postavili nový domek, po kterém jsem moc toužila, myslela jsem si, že ho to trochu změní, ale je to ještě horší.

Nerada bych odcházela a nechala mu domeček napospas, protože by ho časem propil. Už jsem se od něj oprostila jak finančně (ale nemám to zrovna jednoduché), tak duševně, není už pro mě nic, ani ta lítost.

Bohužel nemám kam jít. Nemůžu si dovolit platit někde nájem.

Strašně mi chybí láska, pocit, že se můžu na někoho spolehnout a opřít se o něj. Jsem nešťastná, ale nechci se vzdát, chci konečně žít tak, jak jsem vždy chtěla, spokojeně.

Zdeňka


s


Ariana:
To je sice trochu zapeklitá situace, ale v podstatě má tři řešení - buď rozvod, přizpůsobení se situaci, nebo boj.
V případě rozvodu byste si musela dát pozor hlavně na majetkové vyrovnání, jak jde o majetek, tak i opilci mívají často zajímavá překvapení v rukávu, například darovací listinu na domek od maminky nebo uvalenou exekuci a dražbu kvůli dluhům, o kterých ani nevíte. Pokud se budete chtít přizpůsobit, můžete se snadno ocitnout v situaci, kdy budete přihlížet tomu, jak se vám majetek rozpouští před očima, opět platí pravidlo, že i nepříliš inteligentnímu opilci to v majetkoprávních záležitostech myslí jako Einsteinovi ve chvíli, kdy se podepisoval pod teorii relativity, takže vám zůstává ještě boj a tady záleží na tom, jak urputného máte protivníka.

Když na vás vztáhne ruku, zavoláte policii, od toho jsou tady, jenomže když už se to opakuje podvacáté v jednom měsíci, už začínají být laxní, a když necháte zuřícího manžela odvézt na psychiatrii, bude se ještě ten samý večer domáhat vstupu do svého domova. A nastane situace, kdy s ním opět budete sama doma a policie u vás s největší pravděpodobností nenechá v obýváku sedět hlídku s brokovnicí na klíně. Všechno má svá plus a minus, takže bych na vašem místě zvolila kombinaci všech tří možností, podala bych žádost o rozvod, přece nebudete obětovat část svého života kvůli baráku, a snažila bych se s ním domluvit.

Kdyby to nešlo nebo kdyby se projevoval násilně, tak by přišla na řadu Policie ČR, ale rozhodně bych odešla, zvláště když jste finančně nezávislá a nepotřebujete část jeho příjmu k přežití – a hledala bych někoho nového, jiného – podle karet ho najdete během půl roku.

Ale raději bych si i toho nového pouštěla do bytu jenom na návštěvu, žádné společné bydlení nebo společný majetek... kdo tohle vymyslel? 

a

Raven: 
Rozhodně bych řešil především svoji vlastní samostatnost a rozchod. Nejsou k zahození v krizových situacích známí a kamarádi, zvláště když dělají nějaké zajímavé sporty, třeba kick box nebo street-fighteři taky nejsou k zahození.

To už je otázka trochy štěstí a trochy motivace, ale jakmile člověk už na něco myslí, obvykle to přivolává, to samé platí i pro magii a rituály.


Neříkám, že musíte dělat na svého manžela černé rituály, ale občas stačí i malý rituálek, zapálíte svíčku nebo dvě a soustředíte se na svou „žádost“, aby ten druhý tolik nezlobil, není to žádná černá magie, ale jak říkám, podobné přitahuje podobné, takže jakmile se už byť jenom zpočátku ve vaší hlavě objeví touha po domluvě, je větší pravděpodobnost, že se skutečně domluvíte, jakkoli to právě teď ve vaší situaci zní nevěrohodně.

Pokud váháte, jestli odejít, nebo se rozvést a odejít, možná by bylo zajímavé, kdybyste se nerozváděla, ale na nějaký čas se odstěhovala, co by to udělalo, ale samozřejmě byste si musela „hlídat“ majetek.


U majetku, do kterého patří i domek, je hloupé to, že když je někdo majitel nebo částečný majitel, tak si s ním skutečně může dělat, co chce, čili by eventuálně mohlo dojít i k tomu, že by vaše kmenové jmění váš partner propil, jak se hezky lidově říká.
Co by se dalo dělat proti tomu, třeba to „propít“ dříve než on, na to by bylo dobré informovat se u právníka nebo právničky. Nejen rituálním zapalováním červených svíček živ je člověk, zvláště když bojuje o svůj majetek.