Příběhy mezi světy: Poltergeist – už jste se s ním setkali?

/
  • (ara)
    10. března 2015 ● 15:09

    Dveře se otevírají a zavírají, obrazy padají ze zdí, židle tancují po kuchyni... A nešťastní obyvatelé domu v hrůze prchají.
    Nově připravujeme cyklus „Příběhy mezi světy“, ve kterém se budete setkávat s příběhy našich čtenářů, a náš tým oborníků se jim bude snažit přjít na kloub, případně poradit, jak situaci řešit. 
    Mimochodem, potkali jste někdy poltergeista? Já ano.

    Ještě než jev začneme seriózně analyzovat, pár postřehů člověka, který v bytech s podobnými jevy léta pobýval, neboť je naše rodina dědičně zatížená somnambulismem a nočními děsy, buď vyhledává, nebo sama generuje, to se mi ještě nepodařilo rozkrýt. Každopádně, když jste u nás na návštěvě a začnou padat věci ze zdí, buďte v klidu, není to život ohrožující a většinou se to omezí jen na decentní projevy aktivity. Když ovšem v podobném bytě bydlíte dlouhodobě, občas v noci máte chuť začít řvát „položte všechno a přestaňte tu courat“, což ovšem duchovní síly nezkruší a pokojně práskají dveřmi dál. Do jisté míry se na to zvyknout dá, koneckonců člověk si zvykne i na šibenici a nakonec se, po přestěhování do jiného bytu, podivujete, že je tam v noci ticho a tak trochu si připadáte i opomíjení. To jim nestojím za to, aby aspoň práskli dveřmi? Samozřejmě že jim za to stojíte, moji milí, ale ne v každém bytě síly práskající dveřmi a házející chleba po kuchyni vůbec jsou.

  • 1.

    Myslím, tedy pohybuji...

    „Poltergeist“ je jev, který zkoumalo mnoho vědců,  seriózních i těch, kteří si zaslouží označení „průkopníci slepých stezek“. Jedna z teorií soudí, že představa pohybu v mysli člověka už sama o sobě tento pohyb vyvolává a že „názorná představa pohybu má tendenci se uskutečnit“, ovšem jen na úrovni „mikropohybu“ (Carpenterův efekt). Taková teorie by vysvětlovala například pohyb kyvadla nebo virgule, ne však přesouvání  a pády předmětů. Stejná teorie ovšem praví, že zatímco v bdělém stavu své podvědomí kontrolujeme a vlastní skepsí pohybu předmětu bráníme, ve spánku se „osvobozené“ může rozmáchnout a pohyby, které vyvolávají představy spáče, jsou pak mnohem intenzivnější. Ti, kdo se zkoumáním telekineze a psychokineze zabývali, usoudili, že v konfliktu víry a vůle vůle jednoznačně prohrává, z čehož plyne, že kdo považuje psychokinezi za vyloučenou, není jí ani v omezené míře schopen.

    Fascinace telekinezí panovala zejména na přelomu devatenáctého a dvacátého století, ve zlaté době klepajících stolečků, tehdy se stala téměř společenskou nutností. Jindy přišlo do módy ohýbání lžiček, proutkaření nebo „věštění“ kyvadlem. Bylo také konáno mnoho pokusů, vědeckých i pseudovědeckých, které měly telekinezi dokázat, nebo naopak vyvrátit. Nepovedlo se, kupodivu, ani jedno. Je takřka jisté, že lidé obecně jakési psychokinetické schopnosti mají, na druhé straně, většina případů médií a poltergeistů byla minimálně částečně dotvořena podvodem, často ani ne úplně úmyslným. Pokud se spojí nadání a cvik v telekinezi s empatií, sugestibilitou a všímavostí, může člověk dosáhnout velmi efektních výsledků, ovšem z velké části vysvětlitelných „přirozeně“ a vědecky těžko měřitelných.

    Je taky třeba si uvědomit, že většina médií i sensibilů byla (a je) k předvádění svých schopností motivována ekonomicky. Média v salónech, známí  léčitelé i proutkaři, ti všichni jsou na svých dovednost v jistém smyslu existenčně závislí, takže motivaci přistupovat kriticky k vlastním schopnostem hledají jen těžko. V dobách největšího zájmu o psychokinezi ovšem patřily pokusy k „věci“ a byly samozřejmě i reklamou.

  • 2.

    Duch, nebo praskání v koubech?

    Boj za uznání i proti uznání psychokineze často nabýval bizarních podob, jako například u sester Foxových.

    V únoru 1848 se v domě Foxových ozvalo klepání poprvé a celou rodinu značně vyděsilo. Tajemné zvuky se ozývaly ze zdí, zásuvek nábytku, z podlahy… A sousedé nařkli sestry Foxovy z obcování se zlými duchy. Z obavy o zdraví dívek přesunula rodiny obě děvčata k příbuzným, kde ovšem záhadné jevy nepřestaly, naopak se ještě navíc začaly vznášet a přesouvat předměty. To už se zájem o sestry Foxovy neomezoval jen na tmářské sousedy, ale jevy kolem nich začala vyšetřovat zvláštní komise, která nezjistila nic. Bylo proto rozhodnuto prozkoumat zmíněné jevy veřejně. „Produkce“ se odehrála v Korintském sále, kde se zlí jazykové a pochybovači mohli přesvědčit „na vlastní oči“, jak to se záhadnými projevy vypadá. No a protože sestry byly i poměrně pohledné, brzo se jich ujal manažer a začal jim sjednávat vystoupení v kabaretech. V tisku hořely vášnivé diskuse a na představeních bylo narváno.

    Sestry vyšetřovali známí vědci, objevovaly se mnohé senzační teorie, záhy se objevila i jiná média vezoucí se na vlně zájmu. Amerika propadla spiritistickému šílení a sestry Margareta a Kateřina Foxovy alkoholu. Po letech prý tvrdily, že své publikum vesměs klamaly a za „pravé médium“ se prohlásila jejich sestra Lea. Z Ameriky se pak spiritismus rozšířil do Anglie, do Francie, Německa a později i po celé Evropě.

  • 3.

    Blouznivci našich hor

    Do Čech přišel spiritismus z Německa a jeho nadšenými propagátory se stali Knotkové z Jičína a Ignác Eterich z Horního Starého Města u Trutnova, který se v Anglii seznámil s médiem a to na něj udělalo takový dojem, že jako továrník a zaměstnavatel organizoval pravidelná sezení pro dělníky. V Podkrkonoší se pak spiritismu velmi dařilo, v roce 1902 se jen na Semilsku hlásilo ke spiritistickým spolkům přes tisíc lidí a stovka z nich se považovala za média. Za problém to považovala hlavně katolická církev, zřejmě i proto, že „mediáni“ z církve vystupovali, uzavírali jen občanské sňatky atd. Spiritismus byl velmi populární také ve Slezsku, což budí dojem, že se k němu obraceli hlavně lidé, kteří měli hluboko do kapsy a které křesťanství už nedokázalo utěšit. Pravdou ovšem je, že spiritismus zaujal i tehdejší „celebrity“. Nadšeným spiritistou byl Antal Stašek, František Kupka, několika seancí se zúčastnil dokonce i „tatíček“ Masaryk. 

    Zdá se tedy, že si za poltergiesty můžeme částečně sami, ale prokázané, jak už to tak v našem oboru chodí, není nic. Pravdou je, že v našem novém bytě taky často někdo klepe, ale pořád doufám, že jsou to jen sousedé.

  • 4.

    Pokusy prováděné vědci v psychokinetice a příbuzných oborech


    Telepatie – experimenty s pokusnými osobami provedené S. Manczarkim, L. L. Vasiljevem, J. B. Rhinem
    Telegnóze — experimentálně prováděná G. Crossetem pod vedením W. H. C. Tenhaeffa
    Dermokognice, aktuální telegnóze – experimentálně prováděná N. S. Kulaginovou a R. Kolesovou pod vedením L. I. Vasiljeva a A. S. Novomejského
    Telekineze – experimentálně prováděná N. S. Kulaginovou pod vedením G. A. Sergejova
    Hypnóza – experimenty s pokusnými osobami B. Kafkou
    Aktivace hmoty – experimenty prováděné s „psychotronicky“ aktivovanými předměty R. Pavlitou pod vedením Z. Rejdáka, F. Kahudy
    ioterapie – léčitelské praktiky „živočišným magnetismem" F. A. Mesmerem, experimentálně ověřované schopnosti u D. Davitašvili
    Interakce rostlin – Backsterův fenomén, experimenty prováděné s rostlinami C. Backsterem
    Mezibuněčné interakce – experimentálně zkoumané V. P. Kaznačejevem

Nevíte si rady?
Zavolejte svému osobnímu poradci!

Další věštci
Telefonní služby provozuje: E.M.A.Europe, P.O.Box 14, Praha 05, 11005, tech. zaj. Materna, pro starší 18 let, 1sms/45Kč vč. DPH 1min/70Kč vč. DPH, www.ema.bz, www.platmobilem.cz