Chcete si přičarovat lásku? O Vánocích vám s tím pomůže jmelí!

/
  • Víte, proč se líbáme pod jmelím?
    Víte, proč se líbáme pod jmelím? (profimedia.cz)
    17. prosince 2015 ● 06:00

    Vánoce, Yule, Chanuka – prosinec je plný svátků mnoha národů. Kde se vzaly a co znamenají ty, které patří k vánočním oslavám u nás?

  • 1.

    Jmelí

     

    Jmelí, posvátná rostlina keltských druidů, do domu přináší štěstí, odvahu a lásku. Nejmocnější je jmelí darované. Zavěšovalo se do domů na ochranu před ohněm, čarodějnicemi a zlými duchy. Také se tradovalo, že jmelí splní jedno přání každému, kdo je zašeptá do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromečku.

    Do Čech se dostal zvyk zavěšovat do domu jmelí z Anglie. Keltové věřili, že přináší do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost, proto také dodržovali zvyk líbání: Muž směl políbit na Štědrý den pod zavěšeným jmelím kteroukoli ženu. Po každém polibku utrhli společně jednu bobulku, až na tu poslední. S tou se pak nechávalo jmelí viset až do příštích Vánoc.

  • 2.

    Cesmína

     

    s

     

    Cesmína patří jednoznačně k tradičním symbolům Vánoc. Angličané ji snad považují za větší symbol Vánoc než stromeček. Používala se k předvánočnímu milostnému věštění. Na pevné listy lze i psát, takže dívky si je dávaly i se jmény nápadníků či milenců pod polštář. Ne proto, aby se jim lépe spalo, ale aby ráno pod podušku sáhly, a ten, koho si vytáhly, měl se stát budoucím ženichem. Také na velké listy cesmíny připevňovaly svíčičky a pak takovou loďku pouštěly po vodě.

  • 3.

    Hvězda

     

    s

     

    Hvězda patří ke křesťanským i pohanským symbolům Vánoc zřejmě proto, že hvězdy od dávnověku byly pokládané za mocné nebeské bytosti, které mohou ovlivňovat osudy lidí. Objevení nové hvězdy na obloze bylo vždy pokládáno za předzvěst důležité události.  Zatímco pohané uctívají pentagram, u křesťanů se k Vánocům pojí hvězda betlémská.

  • 4.

    Stromeček

     

    s

     

    Často se říká, že vánoční stromeček k nám přišel od Germánů, jehličnany však patřily už ke keltským oslavám Yule. Do našich krajin se vánoční strom dostal až o mnoho později z Německa. Tam měl funkci ochrany, a proto se stavěl na vesnicích i ve městech. I koledníci rozdávali větve jehličnanů, které byly ozdobené. Možná, že právě u těchto koledníků lze hledat kořeny toho, proč se později začal vánoční stromek zdobit.

     

    V Německu se stromek zavěšoval taktéž jako symbol ochrany nad štědrovečerní stůl, avšak obráceně – špičkou dolů. Údajně první zpráva o ozdobeném stromečku, na kterém byly svíce, je zapsána v brémské kronice z roku 1570.

     

    Poprvé v Čechách byl vánoční strom pravděpodobně vztyčen v Libeňském zámečku v roce 1812. Nechal ho tam postavit tehdejší ředitel Stavovského divadla pan Jan Karel Liebich. Od té doby se začal tento zvyk šířit dál hlavně u tehdejší "smetánky". Tento stromeček však nebyl ozdoben ani jednou svíčkou. Do domácností pronikly stromečky až koncem devatenáctého století.

  • 5.

    Vánoční poleno

    s

     

    Pálení vánočního polena je evropský vánoční zvyk předkřesťanského původu. Zvyk se dlouho držel v jižní, západní a severní Evropě a během 19. a 20. století na většině míst zanikl, v některých částech Španělska a Portugalska však existuje dodnes. 

     

    Vánoční poleno také patří k novopohanským oslavám Yule – Vánoc. Původně se jednalo o rituál spojený se zrozením nového slunce o zimním slunovratu a magicky měl zajistit plodnost a ochranu.

     

    Poleno z dubu se zpravidla vybralo o předchozím slunovratu (někdy se uvádí naopak poleno čerstvě uříznuté). Nesmělo jít o poleno koupené. Bylo s velkou slávou doneseno do domu. O Štědrém dnu jej hospodář položil do ohniště. Na znamení oběti se za odříkávání modliteb pokropilo olejem, posypalo solí, polilo svařeným vínem. Ozdobilo se borovými větvičkami se šiškami. Mezi větvičky se mohla přidat i přáníčka do nového roku napsaná na proužcích papíru. Poleno se pak na začátku Vánoc na oslavu Cesmínového a Dubového krále se zpěvem zapálilo. V některých rodinách jej zapalovaly mladé dívky třískami z loňského polena. Jinde měla tuto čest matka. Hospodář se pak staral, aby poleno hořelo po celou dobu svátků.

     

    Zbytek polena a popel mohly být uschovány, aby po celý rok chránily domov před bleskem, zlými silami a ďáblem. Výběr druhu dřeva, způsobu jeho zapálení a doby hoření byl hotovým rituálem, který se kraj od kraje lišil. Velká ohniště byla časem nahrazena menšími krby a kamny. Velké poleno se vyměnilo za polínko ozdobené svíčkami a větvičkami a umístěné doprostřed stolu jako vánoční dekorace…

    Ve 20. století se ve Francii vánoční poleno transformovalo ve vánoční moučník bûche de Noël.

Nevíte si rady?
Zavolejte svému osobnímu poradci!

Volejte
906 70 70 80

nebo mi pošlete SMS ve tvaru
VESTBA Mona TEXT na 904 30 45

Další věštci
Telefonní služby provozuje: E.M.A.Europe, P.O.Box 14, Praha 05, 11005, tech. zaj. Materna, pro starší 18 let, 1sms/45Kč vč. DPH 1min/70Kč vč. DPH, www.ema.bz, www.platmobilem.cz