1°C
Prosincové nebe toho nabídne hodně. Pokud se vypravíte po setmění na procházku, určitě nepřehlédnete mimořádně jasnou hvězdu, která je ve skutečnosti planeta Jupiter. V posledním měsíci roku budou také "padat hvězdy" Geminidy, takže pokud nějakou spatříte, určitě si něco přejte. Na obloze bude vidět také zajímavý zimní šestiúhelník. Pojďme se na tyto úkazy podívat podrobněji a pokud vás zajímá, co se stane v roce 2025, klikněte ZDE.
Prosincová obloha: Jupiter, meteory a zimní šestiúhelník
1. Jupiter: V prosinci budou výborné podmínky pro sledování planety Jupiter, která se ocitne v tzv. opozici se Sluncem. Bude tedy na opačné straně oblohy než sluneční kotouč. Vycházet bude za soumraku, zapadat za rozbřesku, nejvýše nad obzorem se ocitne o půlnoci. Jupiter hledejte v souhvězdí Býka a bude možné ho pozorovat i v přesvětlených městech. Pokud na planetu zamíříte dalekohled, spatříte také její měsíce.
Termín pro sledování: V opozici se Sluncem se Jupiter ocitne 7. prosince ve 21.50, nejjasnější ale bude tato planeta až kolem půlnoci.
2. Meteorický roj Geminidy bude v roce 2024 rušit svit Měsíce, takže padajících hvězd uvidíme méně. Některé meteory z tohoto pravidelného zimního roje jsou ale velmi jasné, takže šance, že nějaký uvidíte, tu jsou. Spatřit, nebo dokonce vyfotografovat padající hvězdy nad zasněženou, měsícem osvětlenou krajinou, to je něco!
Termín pro sledování: Maximum tohoto roje nastává v noci ze 13. na 14. prosince a největší šanci, že padající hvězdu spatříte, máte mezi půlnocí a 4. hodinou ranní.
3. Zimní šestiúhelník: Na konci roku se Měsíc ocitne ve fázi novu, silvestrovské oslavy tedy budou bezměsíčné, což je ideální pro pozorování noční oblohy. Na obloze spatříte tzv. zimní šestiúhelník složený z hvězd Rigel, Aldebaran, Capella, Pollux, Procyon a Sírius.
Termín pro sledování: Měsíc se ve fázi novu ocitne v pondělí 30. prosince ve 23.27. Zimní šestiúhelník bude nejlépe viditelný okolo půlnoci, a to dokonce i z měst.
Astronomické úkazy 2025: Spatříte zatmění Slunce, Měsíce i Saturnu. A bude polární záře?
Co zvláštního uvidíte na noční obloze v roce 2025? Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě pro nás připravil velký kalendář astronomických jevů.
Co vyhlížet celý rok 2025: Polární záři, jasnou jitřenku nebo večernici
1. Polární záře: V roce 2025 se slunce dostává na maximum své aktivity, a díky tomu je stejně jako loni možné, že i z Česka uvidíme polární záři. Příležitostí může být podle astronomů dokonce i více. Počítejte ale s tím, že v ČR obvykle nelze čekat tak jasnou záři jako v severských oblastech. Pro její pozorování je proto nutné si vybrat místo, kde je pořádná tma, daleko od městského světelného znečištění.
Zajímavost: V roce 2024 bylo na našem území zaznamenáno 29 polárních září. Z toho 10 bylo dobře viditelných mimo města, a tři dokonce i z měst.
2. Jasná jitřenka nebo večernice: Další, na co byste v roce 2025 měli zaměřit svoji pozornost, je planeta Venuše. Tu možná znáte pod názvy jitřenka a večernice: Jitřenka se jí říká, pokud je tím posledním, co můžeme spatřit na obloze ráno před východem slunce. Za večernici ji označujeme, pokud je prvním tělesem na obloze po jeho západu.
Termíny pro sledování: Venuši jako večernici spatříte od ledna do konce března nad západním obzorem. V dubnu se pak začne objevovat za rozbřesku jako jitřenka s tím, že nejjasněji bude svítit 24. dubna 2025, sledovat ji ale bude možné téměř do konce roku.
Astronomické úkazy v jednotlivých měsících
V roce 2025 se těšte hned na troje zatmění – Slunce, Měsíce a Saturnu, padající meteority, zajímavé konjunkce a spoustu dalších nebeských jevů.
Leden: Meteory, zatmění Saturnu, polární čepička a setkání dvou úplňků
1. Kvadrantidy: První měsíc v roce patří tradičně Kvadrantidám, což je jeden z nejbohatších meteorických rojů, který za jasného počasí slibuje desítky meteorů za hodinu. V roce 2025 bude mít své maximum za příznivých podmínek, protože „padající hvězdy“ nebudou rušit svit Měsíce.
Termíny pro sledování: Tento roj je každoročně aktivní přibližně od 1. do 10. ledna, meteory vyhlížejte vždy v časných ranních hodinách v místech, kde jejich sledování neruší světlo z města. Své maximum budou mít Kvadrantidy v noci ze 3. na 4. ledna, a pokud nebude oblačno, největší šanci na úspěch máte 4. ledna mezi půlnocí a šestou hodinou ranní.
2. Zatmění Saturnu: Zajímavou podívanou, kdy Měsíc zakryje planetu Saturn, sledujte nad jihozápadním obzorem zkraje ledna. Měsíční kotouč dokonce zakryje i Saturnovy prstence, jejich zmizení za Měsícem ale bude možné sledovat jen dalekohledem. Tento úkaz je pro nás opravdu vzácný: Znovu dojde na našem území k zákrytu Saturnu Měsícem až 9. prosince 2036!
Termín pro sledování: Sobota 4. ledna. Už za soumraku se k sobě začnou obě tělesa postupně přibližovat. Zákryt Saturnu nastane v 18.36 (pro Prahu, na různých místech ČR se bude čas lišit v minutách). Výstup Saturnu zpoza měsíčního kotouče se odehraje přibližně o hodinu později.
3. Polární čepička Marsu: Pokud patříte mezi zapálené fandy vesmíru, nepropásněte lednové pozorování planety Mars. Rudá planeta se ocitne nejblíže k Zemi a malými dalekohledy bude možné sledovat jednu z jejích polárních čepiček. To jsou tělesa v oblasti pólů Marsu tvořená z ledu a oxidu uhličitého.
Termín pro sledování: Nejblíže zemi se Mars ocitne 12. ledna ve 13.32, sledovat jej ale bude možné až po setmění.
4. Setkání dvou úplňků: Měsíc se jen pár hodin po svém úplňku těsně přiblíží k jasné planetě Mars. Dojde k tomu brzy ráno, fanoušci vesmíru ale mohou pouhýma očima v průběhu celé noci sledovat, jak se Měsíc k Marsu přibližuje. Tuto konjunkci snadno vyfotíte lepším typem telefonu. Při fotografování přes teleskop je pak možné pořídit fotku, na které bude patrné, že v úplňku je nejen Měsíc, ale i Mars.
Termín pro sledování: K maximálnímu přiblížení doje 14. ledna 2025 v 5.28 (pro Prahu, na různých místech ČR se bude čas lišit v minutách).
Únor: Nebeská přímka a měsíční popelavý svit
Nebeská přímka: Hned zkraje února budou za soumraku nad jihozápadním obzorem k vidění tři kosmická tělesa – Venuše, Měsíc ve fázi srpku a Saturn, která se ocitnou nedaleko od sebe a vytvoří téměř přímku. Na Měsíci bude navíc možné pozorovat i tzv. popelavý svit. (To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení, odtud také pochází název popelavý svit.)
Celé toto fotogenické uskupení bude za příznivého počasí snadno pozorovatelné i z měst.
Termín pro sledování. Celou konstelaci vyhlížejte 1. února už za soumraku okolo 17.30 do zhruba 19 až 19.30 hodin, kdy tělesa začnou pozvolna zapadat za obzor.
Březen: Zatmění Slunce i Měsíce, magický trojúhelník i světlo zvířetníku
1. Fotogenický trojúhelník: V první polovině března budou skvělé podmínky pro pozorování Merkuru. Ten hned zkraje měsíce vytvoří spolu s Měsícem a Venuší fotogenický trojúhelník, který spatříte nízko nad západním obzorem, a to i z měst. V dalších dnech se Měsíc přesune výš nad obzor, zatímco Venuše se bude k Merkuru přibližovat a utvoří nádherný planetární pár, který také stojí za fotku.
Termíny pro sledování: Trojúhelník Merkur – Měsíc – Venuše hledejte na nebi 1. března po půl sedmé večer. Dvojici s Venuší začne Merkur tvořit od soboty 8. března večer, přičemž nejblíže se k sobě planety na obloze přiblíží 11. a 12. března. Sledovat je pak můžete ještě zhruba do 15. března.
2. Zatmění úplňku: V polovině března dojde k úplnému zatmění Měsíce, který bude navíc v úplňku. Z Česka spatříme jen jeho počáteční fázi, úplné zatmění proběhne až ve chvíli, kdy bude Měsíc pod obzorem. V rámci ČR jsou pro pozorování nejlepší západní Čechy, kde Měsíc zapadá až 20 minut po začátku zatmění. Nejkrásnější úplnou fázi zatmění, která potrvá 1 hodinu a 5 minut, bude v Evropě možné pozorovat ve Španělsku a Portugalsku, Velké Británii, Irsku a na Islandu.
Termín pro sledování: 14. března časně ráno nízko nad západním obzorem. Zatmění začíná v 6.09 hodin, s pozorováním ale můžete začít ještě o něco dřív. Už v 5.45 se totiž levý okraj Měsíce bude zdát nezvykle tmavší.
3. Světlo zvířetníku: Na jaře noční nebe každoročně nabízí světlo zvířetníku, pro jehož sledování budou v roce 2025 ideální podmínky, protože ho nebude rušit svit Měsíce. Světlo zvířetníku je vlastně světelný kužel, který na obloze září v oblastech, kde jsou zvířetníková souhvězdí. Intenzita tohoto světla je však mnohem slabší než světelný smog ve městech, a proto je potřeba sledovat ho mimo civilizaci v místech bez světelného znečištění. Nejlepší je vyjet do některého z parků tmavé oblohy. V ČR jsou tři – Jizerský, Beskydský a Manětínský. Kromě toho pěkně tmavé nebe mají i v jižních Čechách nebo na Vysočině.
Termín pro sledování: Zvířetníkové světlo sledujte mezi 17. a 31. březnem vždy kolem 19. hodiny a později nad západním obzorem.
4. Částečné zatmění Slunce: První jarní měsíc bude mít velké finále v podobě zatmění Slunce, které bude sice částečné, ale můžeme se těšit na velmi dobré pozorovací podmínky. Měsíc při něm zakryje až 22 procent slunečního disku. Úkaz, který potrvá přibližně hodinu a půl, bude možné pozorovat jen pouhýma očima, nezapomeňte se ale dívat přes speciální filtr pro ochranu zraku!
Termín pro sledování: 29. března okolo poledne. Zatmění začne kolem 11.30 a skončí kolem jedné hodiny. Jeho maximum proběhne mezi 12.15–12.25, podle polohy pozorovatele (čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne, a tím menší bude, viz tabulka.)
Maximální fáze zatmění v českých městech 29. 3. 2025
| Město | Čas max. fáze zatmění | Kolik % Slunce bude zakryto |
| Cheb | 12.15 | 22,7 % |
| Plzeň | 12.16 | 20,7 % |
| Praha | 12.18 | 19,9 % |
| Č. Buděj. | 12.16 | 17,7 % |
| Pardubice | 12.19 | 17,9 % |
| Brno | 12.19 | 15,2 % |
| Ostrava | 12.22 | 14,2 % |
Další částečná zatmění Slunce v Česku
Do roku 2030 se dočkáme ještě čtyř dalších zatmění Slunce. Nejvýraznější bude to v příštím roce, 12. srpna 2026, které bude navíc ve Španělsku úplné. Až do roku 2081 to bude nejbližší úplné zatmění, na které se z Česka můžete vypravit.
Další možnost sledovat z našeho území částečné zatmění Slunce bude 2. srpna 2027 a 12. června 2029.
Zatmění slunce v roce 2081: Bude v ČR plné, nebo částečné?
A jak to bude se zatměním v roce osmdesát jedna? 3. září 2081 se v ČR dočkáme pouze zatmění částečného, bude ale zakryto úctyhodných 93,29 % slunečního kotouče (při pozorování z Plzně). Toto zatmění bude ale možné pozorovat jako úplné celkem blízko od našich hranic, např. z jižní části Rakouska nebo Mnichova.
Úplné zatmění slunce v ČR
Nejbližší úplné zatmění Slunce, které bude možné sledovat od nás, nastane podle dat Astronomického ústavu AV ČR až 7. října 2135. Poslední úplné zatmění Slunce na našem území proběhlo 12. května 1706.
Duben: Lyridy, fotogenická přímka a nejjasnější jitřenka
1. Meteorický roj Lyridy vrcholí každoročně kolem dvaadvacátého dubna. Vyprodukuje sice jen zhruba dvě desítky meteorů v hodině, v roce 2025 ale budou pro jejich sledování poměrně dobré podmínky – „padající hvězdy“ totiž nebude příliš rušit svit Měsíce. Pro sledování tohoto meteorického roje je potřeba vyrazit do pořádné tmy, někam daleko od civilizace. Meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry náhodně po celé obloze a světlo z města tak většinu z nich přesvítí. Pokud se ale teple oblečete, přibalíte spacák a lehátko nebo karimatku, a budete se ve volné přírodě dívat kamkoli do oblohy, určitě budete za svou akčnost odměněni.
Termíny pro sledování: Nejlepší bude noc z 21. na 22. dubna a z 22. na 23. dubna, vždy od dvou hodin ráno do rozbřesku.
2. Fotogenická přímka: Pro ranní ptáčata je určena podívaná, kdy se na východním obzoru objeví Venuše a Saturn, mezi nimiž bude v téměř dokonalé přímce vsazen Měsíc ve fázi úzkého srpku. K úkazu dojde za rozbřesku a ke spatření této nezvyklé konjunkce hned tří těles Sluneční soustavy bude zapotřebí opravdu čistá obloha a výhled z vyvýšeného místa (kopce, případně i vrchních pater paneláku).
Termín pro sledování: 25. dubna před 5. hodinou ranní.
3. Jasná jitřenka: Planetu Venuši možná znáte pod názvy večernice nebo jitřenka. A právě jako jitřenku, tedy poslední těleso na obloze před východem slunce, ji můžeme pozorovat od dubna.
Termíny pro sledování: Jitřenka se začne objevovat v dubnu s tím, že nejjasněji bude svítit 24. 4., sledovat ji ale bude možné téměř do konce roku.
Květen: Prach z Halleyovy komety
Meteorický roj η-Aquaridy je zajímavý tím, že jeho meteory pocházejí z prachu známé Halleyovy komety. η-Aquaridy sice patří k méně bohatým rojům, nad naším územím bude padat jen kolem 10 meteorů za hodinu, v roce 2025 jsou ale podmínky pro jejich pozorování dobré. Je proto velká šance, že tyto úlomky z Halleyovy komety (přesněji řečeno její zanikající ledo-prachová zrnka) spatříte.
Termín pro sledování: V noci z 5. na 6. května od 3. hodiny ranní do rozbřesku.
Červen: Noční svítící oblaka a mléčná dráha
1. Noční svítící oblaka, kterým bude patřit začátek léta, jsou mimořádně krásným nebeským úkazem, při kterém se na noční obloze rozsvítí modré, bílé, a někdy dokonce i ohnivé mraky. Vypadají jako zářící pavučinky, a někdy mohou nabídnout opravdu velkolepé divadlo. Vyhlížejte je na severní části oblohy.
Termín pro sledování: Šanci na spatření tohoto jevu máte celý měsíc mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou. Blíže se výskyt svítících oblak nedá předpovědět.
2. Mléčná dráha: V červnu by si (nejen) všichni amatérští astronomové měli vyfotit krásný letní úsek Mléčné dráhy, ale pokud vám to zrovna nevyjde, a tento stříbrný pás hvězd nespatříte, nevadí. Bude totiž možné ho sledovat až do září. Musíte si ale najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí celý měsíc celou noc.
Červenec: Svítící oblaka, nebeský trojúhelník a mléčná dráha
1. Noční svítící oblaka: Stejně jako v červnu, i v červenci bude možné na noční obloze pozorovat majestátní svítící oblaka. Více o tomto jevu se dozvíte ZDE.
Termín pro sledování: Šanci na spatření tohoto světelného divadla máte celou první polovinu měsíce mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou. Blíže se výskyt svítících oblak nedá předpovědět.
2. Nebeský trojúhelník: Na konci měsíce hledejte na severovýchodě téměř rovnoramenný nebeský trojúhelník vytvořený z Měsíce, Venuše a jasné hvězdy Aldebaran, která je součástí hvězdokupy (neboli seskupení hvězd) Plejády. Celé to bude velmi fotogenické a scenerie bude ještě zajímavější díky tomu, že na Měsíci, který bude ve fázi srpku, bude zároveň možné pozorovat popelavý svit. (To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení a odtud také pochází název popelavý svit.)
Termín pro sledování: 21. července před 4. hodinou ranní
3. Mléčná dráha: Stejně jako v červnu, i v červenci hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy. Tento stříbrný pás hvězd bude možné sledovat až do září, musíte si ale najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí po celý měsíc celou noc.
Srpen: Konjunkce Venuše a Jupiteru, Perseidy, mléčná dráha a nebeský motýl
1. Konjunkce: Nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – bude možné spatřit blízko sebe. Jasná dvojice planet vyjde nad severovýchodním obzorem, slabší Jupiter bude ležet severně (vlevo nahoře) od výrazně jasnější Venuše. Celé toto blízké setkání bude velmi výrazné a nepřehlédnutelné pouhýma očima i z měst.
Termín pro sledování: 12. srpna, v úterý, v časných ranních hodinách. Jasná dvojice planet Venuše a Jupiter vyjde okolo 2.30 a sledovat ji můžete až do svítání okolo 5. hodiny ranní, kdy už budou vysoko nad východním obzorem.
2. Perseidy: Pro meteorický roj Perseidy, kterému se přezdívá „nejoblíbenější kosmický ohňostroj roku“, nebudou v roce 2025 nejlepší podmínky. I tak ale můžete spatřit až desítky padajících hvězd za hodinu.
Termíny pro sledování: Aktivita Perseid začíná už ve třetí červencové dekádě, a končí v závěru srpna, nejvíc jich je vždy mezi půlnocí a 5. hodinou ranní. Maximum roje vychází na noc z 12. na 13. srpna, v té době ale bude pozorování rušit svit Měsíce, který bude krátce po úplňku, takže budou vidět jen ty nejjasnější meteory. „Padajících hvězdy“ se proto vyplatí sledovat ještě před tímto maximem, přibližně od 1. srpna.
3. Nebeský motýl bude mimořádně bohatá a velmi fotogenická nebeská konstelace, kterou snadno uvidíte pouhýma očima i z měst. O co půjde? Na obloze se nad severovýchodním obzorem celkem pět výrazných objektů uskupí do tvaru motýla. Půjde o jasné planety Venuše a Jupiter, hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců a Měsíc, který bude navíc obohacen o tzv. popelavý svit. (To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení a odtud také pochází název popelavý svit.)
Termín pro sledování: 20. srpna od 3. hodiny ranní
4. Mléčná dráha: Stejně jako v předchozích měsících hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy. Tento stříbrný pás hvězd bude možné sledovat až do září, musíte si ale najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Při dobrém počasí celý měsíc celou noc.
Září: Saturn s obručí a poslední šance na mléčnou dráhu
1. Saturn s obručí: Celý měsíc bude možné pozorovat planetu Saturn. A pokud vlastníte menší dalekohled nebo navštívíte hvězdárnu, nabídne se vám pohled i na jeho prstence. Ty budou v roce 2025 velmi tenké a budeme se na ně dívat téměř z boku. Saturn tedy bude vypadat jako kotouček s tenkou gymnastickou obručí. Takto tenkých prstenců se znovu dočkáme až na podzim roku 2038.
Zajímavost: Prstence Saturnu spatřil už Galileo Galilei svým primitivním dalekohledem na počátku 17. století, a proto ho nazval „planetou s ušima“.
Termín pro sledování: Celé září celou noc.
2. Mléčná dráha: V září máte poslední možnost, abyste si pořídili snímek fotogenického letního úseku Mléčné dráhy, který bylo možné na obloze sledovat celé léto. Pokud ale chcete tento stříbrný pás hvězd spatřit, musíte si najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Celé září na večerní obloze po setmění.
Říjen: Ideální podmínky pro meteory Orionidy
Orionidy: Pro sledování říjnového meteorického roje Orionidy, jehož meteory pocházejí z úlomků známé Halleyovy komety, budou ideální podmínky. Pozorování „padajících hvězd“ totiž nebude rušit svítící Měsíc, který bude v době jejich maxima v novu. Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem, na druhou stranu ale občas vyprodukují i velmi jasné meteory, tzv. bolidy. Kdybyste nějaký zahlédli, nezapomeňte si něco přát!
Termíny pro sledování: Tento roj je aktivní od 2. října až do 7. listopadu a jeho maximum připadá na 21. října, Orionidy ale můžete vyhlížet už několik nocí před tímto maximem.
Listopad: Superúplněk a halloweenské ohnivé koule
1. Meteorický roj Tauridy dokáže vytvořit i velmi jasné meteory, tzv. bolidy, kterým se v zámoří dokonce přezdívá „halloweenské ohnivé koule“ (z angl. Halloween fireballs). Jsou i případy, kdy padající hvězdy z roje Taurid byly jasné tak jako Měsíc v úplňku a rozzářily celou noční krajinu.
Termíny pro sledování: Tauridy vyhlížejte na noční obloze okolo 5. listopadu.
2. Superúplněk: V listopadu se Měsíc v úplňku ocitne nejblíže k Zemi, a díky tomu nám bude připadat obrovský. Tento úplněk bude o 30 % jasnější než nejmenší úplněk v roce, a při jeho svitu bude dokonce možné číst noviny. Nepropásněte proto tuto optickou iluzi, která je hlavně s architektonickými památkami v pozadí mimořádně fotogenická.
Termín pro sledování: 5. listopadu. K největšímu přiblížení Měsíce dojde ve 23.30, samotná fáze úplňku bude už ve 14.20. Měsíc má tak smysl pozorovat a fotografovat už při jeho východu, tedy okolo 16. hodiny.
Prosinec: Meteority nad zimní krajinou a fotogenický šestiúhelník
1. Meteorický roj Geminidy určitě nepropásněte. Některé meteory z tohoto pravidelného zimního roje jsou velmi jasné a v roce 2025 budou navíc pro sledování dobré podmínky. Spatřit, nebo dokonce vyfotografovat „padající hvězdy“ nad zasněženou krajinou, to je něco!
Termín pro sledování: Maximum tohoto roje nastává 14. prosince a největší šanci, že meteor spatříte, máte v noci ze 13. na 14. prosince mezi půlnocí a 2. hodinou ranní, kdy se očekává bezměsíčná noc. Mimo města tak bude možné spatřit i meteory, které jsou slabší.
2. Zimní šestiúhelník: Krátce před zimním slunovratem se Měsíc ocitne ve fázi novu, a právě bezměsíčná noční obloha je pro pozorování nejlepší. Na obloze spatříte tzv. zimní šestiúhelník složený z hvězd Rigel, Aldebaran, Capella, Pollux, Procyon a Sirius (viz obrázek). Tento obrazec bude dobře viditelný i z měst. Pokud vyrazíte mimo civilizaci, uvidíte i slabou Mléčnou dráhu, která ho protíná.
Termín pro sledování: Měsíc se ve fázi novu ocitne 20. prosince ve 2.34. Zimní šestiúhelník bude nejlépe viditelný okolo půlnoci.
Jak přesně vypadají tyto (a další) zajímavé nebeské úkazy? Prohlédněte si je ve fotogalerii.
