Co zvláštního uvidíte na noční obloze v roce 2024? Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě pro nás připravil velký kalendář astronomických jevů.

Leden Padající hvězdy – meteorický roj Kvadrantidy
Únor Žádný astronomický jev se neočekává
Březen Světlo zvířetníku a polární záře
Duben Velká konjunkce, popelavý svit Měsíce, úplné zatmění Slunce a světlo zvířetníku
Květen Meteorický roj η-Aquaridy a letní úsek Mléčné dráhy
Červen Noční svítící oblaka a letní úsek Mléčné dráhy
Červenec Noční svítící oblaka, nebeský trojúhelník a letní úsek Mléčné dráhy
Srpen Perseidy, další konjunkce, zatmění Saturnu, Modrý úplněk, letní úsek Mléčné dráhy a polární záře
Září Saturn s obručí, světlo zvířetníku, zatmění superúplňku, letní úsek Mléčné dráhy a polární záře
Říjen Úkaz roku 2024: kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS, superúplněk a Orionidy
Listopad Meteority Taurid neboli halloweenské ohnivé koule
Prosinec Pozorování Jupiteru, meteority a zimní šestiúhelník

Leden: Padající hvězdy jen při troše štěstí

První měsíc v roce patří tradičně Kvadrantidám, což je jeden z nejbohatších meteorických rojů. Za jasného počasí slibuje desítky meteorů za hodinu. V roce 2024 bude mít své maximum za ne moc příznivých podmínek, protože pozorování padajících hvězd naruší svit Měsíce. Mnohem lepší bude sledování Kvadrantid v roce 2025, kdy je Měsíc nepřesvítí.
Termíny pro sledování: Roj Kvadrantid je každoročně aktivní přibližně od 1. do 10. ledna, největší šanci máte vždy v časných ranních hodinách v místech, kde vás nebude rušit světlo z města. V roce 2024 budou mít své maximum v noci ze 3. na 4. ledna, kdy byste při troše štěstí mohli nějakou tu hvězdu zahlédnout.

Březen: Šance na polární záři

V roce 2024 se slunce dostává na maximum své aktivity a díky tomu je možné, že i z České republiky bude možné sledovat polární záři. Může jich být podle astronomů dokonce i více. Astronomové tento jev bedlivě sledují a termíny budou v průběhu roku upřesňovat.
Termíny pro sledování: Podle dosavadních informací je velká šance na to, že nějakou polární záři spatříme, kolem jarní rovnodennosti, která v roce 2024 připadá na 20. března. Další slibné období bude pak kolem rovnodennosti podzimní. 

Přelom března a dubna: Hledejte světlo zvířetníku

Jarní noční nebe každoročně nabízí světlo zvířetníku. Je to světelný kužel, který na obloze září v oblastech, kde jsou zvířetníková souhvězdí. Intenzita tohoto světla je však mnohem slabší než světelný smog ve městech, a proto je potřeba sledovat ho mimo civilizaci v místech bez světelného znečištění. Nejlepší je vyjet do některého z parků tmavé oblohy. V ČR jsou tři – Jizerský, Beskydský a Manětínský. Kromě toho pěkně tmavé nebe mají i v jižních Čechách nebo na Vysočině. V roce 2024 scenérii se zvířetníkovým světlem ještě doplní jasná planeta Jupiter, a pokud budete mít alespoň malý dalekohled, spatříte i Uran.
Termíny pro sledování: Mezi 27. březnem a 10. dubnem. Pokud vyjde počasí a bude jasno, spatříte zvířetníkové světlo nad západním obzorem vždy po soumraku.

Duben: Velká konjunkce, popelavý svit a úplné zatmění Slunce

1. Konjunkce a popelavý svit: V první polovině měsíce se pokochejte krásnou konjunkcí. Večer se nejprve planeta Jupiter těsně přiblíží k Měsíci. S postupujícím stmíváním se objeví i 4 nejjasnější měsíce Jupiteru a také planeta Uran, na sledování těchto pěti objektů už ale budete potřebovat dalekohled. Při setmění pak do celé této scenérie přibyde i očima viditelná hvězdokupa (neboli seskupení hvězd) Plejády.
To ale není všechno. Měsíc, který bude ve fázi úzkého srpku, bude celému tomuto vesmírnému obrazci dominovat o to víc, že na něm spatříte tzv. popelavý svit. To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a kterou bychom tak neviděli. V dubnu ale bude mít díky odraženému slunečnímu světlu tlumené zabarvení a odtud také pochází název popelavý svit.
Termín pro sledování: Konjunkci obohacenou o popelavý měsíční svit sledujte v noci z 10. na 11. 4. od 21. hodiny dál.

2. Úplné zatmění Slunce: Pokud chcete tento jev spatřit, začněte vyhlížet levné letenky. Nejbližší úplné zatmění totiž bude viditelné z Mexika, USA a Kanady. Další úplné zatmění Slunce bude možné sledovat v létě 2026 ze Španělska, Islandu a Grónska. Zatímco částečné zatmění Slunce můžeme z Česka čas od času pozorovat, to úplné se nám vyhýbá. Naposledy ho bylo možné z našeho území pozorovat v roce 1706 a další příležitost bude až v roce 2135.  
Termín pro sledování: Úplné zatmění Slunce nastane 8. 4. 2024. Přesný čas, kdy zatmění sledovat na konkrétním místě Jižní a Severní Ameriky, najdete v interaktivní mapě astronoma Xaviera Jubiera.

Květen: Prach z Halleyovy komety a Mléčná dráha

1. Meteorický roj η-Aquaridy je zajímavý tím, že jeho meteory pocházejí z prachu známé Halleyovy komety. η-Aquaridy sice patří k méně bohatým rojům, nad naším územím bude padat jen kolem 10 meteorů za hodinu, v roce 2024 jsou ale podmínky pro jejich pozorování takřka ideální. Je proto velká šance, že tyto úlomky z Halleyovy komety (přesněji řečeno její zanikající ledo-prachová zrnka) spatříte.
Termín pro sledování: Meteorický roj η-Aquaridy bude mít sice maximum 5. května 2024 okolo jedenácté večer, nejlepší podmínky pro jeho sledování ale budou až o den později 6. 5. od 3. hodiny ranní do rozbřesku.

2. Mléčná dráha: Dále se těšte na pozorování fotogenického letního úseku Mléčné dráhy, který bude možné sledovat až do září.
Termíny pro sledování: V květnu bude Mléčná dráha nejlépe vidět v ranních hodinách.

Červen: Noční svítící oblaka a Mléčná dráha

1. Noční svítící oblaka, kterým bude patřit začátek léta, jsou mimořádně krásným nebeským úkazem, při kterém se na noční obloze rozsvítí modré, bílé, a někdy dokonce i ohnivé mraky. Vypadají jako zářící pavučinky na obloze a někdy mohou nabídnout opravdu velkolepé divadlo (viz fotogalerie). Vyhlížejte je na severní části oblohy.
Termíny pro sledování: Svítící oblaka pozorujte celý měsíc vždy mezi 22. hodinou a půlnocí nebo brzy ráno mezi 2. a 4. hodinou.

2. Mléčná dráha: Stejně jako v květnu by si i v červnu (nejen) všichni amatérští astronomové měli vyfotit krásný letní úsek Mléčné dráhy, ale pokud vám to zrovna nevyjde, nevadí.  Bude totiž možné ho sledovat až do září.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí celý měsíc celou noc.

Červenec: Letní podívaná pokračuje. Najdete nebeský trojúhelník?

1. Svítící oblaka: Stejně jako v červnu i v červenci bude možné na noční obloze pozorovat majestátní svítící oblaka.  
Termín pro sledování: V první polovině července vždy mezi 22. hodinou a půlnocí nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou.

2. Nebeský trojúhelník: Na konci měsíce hledejte na severovýchodě trojici jasných planet Jupiter, Mars a Měsíc, v jejichž blízkosti budou navíc hvězdokupy (neboli seskupení hvězd) Plejády a Hyády. Celé to bude velmi fotogenické. Planety dokonce vytvoří úžasný nebeský trojúhelník a scenérie bude ještě zajímavější díky tomu, že na Měsíci bude opět možné pozorovat popelavý svit. Více o tomto jevu čtěte ZDE.
Termíny pro sledování: Trojici planet a hvězdokupy vyhlížejte 30. a 31. července s tím, že právě poslední den v měsíci planety vytvoří trojúhelník. Nejlepší čas pro sledování nastane v noci vždy po jedné hodině.

3. Perseidy: V poslední červencové dekádě začínají padat Perseidy, pro jejich sledování ale bude lepší srpen.

4. Mléčná dráha:  Stejně jako v květnu a červnu i v červenci hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy, který bude možné sledovat až do září.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí po celý měsíc celou noc.



Srpen: Perseidy, zatmění Saturnu, Modrý úplněk a další 3 úkazy

1. Perseidy: Pro meteorický roj Perseidy, kterému se přezdívá "nejoblíbenější kosmický ohňostroj roku", nebudou v roce 2024 nejlepší podmínky. I tak ale můžete spatřit až desítky padajících hvězd za hodinu.
Termíny pro sledování: Aktivita Perseid začíná už ve třetí červencové dekádě a končí v závěru srpna. Šance na úspěšné pozorování se zvětšují od 5. srpna vždy v časných ranních hodinách. Nejvíce meteorů bychom měli spatřit v noci ze 12. na 13. srpna mezi půlnocí a 4. hodinou ranní.

2. Konjunkce: V polovině srpna nepropásněte setkání jasných planet Jupiter a Mars, které se na obloze ocitnou opravdu blízko sebe. Bude možné je sledovat i z měst.
Termín pro sledování: Přiblížení planet sledujte 15. srpna pětadvacet minut po půlnoci.

3. Modrý úplněk:  Toto označení bude mít srpnový úplněk, není to ale proto, že by Měsíc najednou zmodral. Pojmenování vychází z anglického výrazu „once in a blue moon“, což znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že v určitém astronomickém období nastane víc úplňků, než je běžné. V tomto případě půjde o astronomické léto a místo obvyklých tří úplňků budou čtyři.
Termín pro sledování: Modrý úplněk nastane 19. srpna.
Náš tip - více o Modrém úplňku pro zvídavé: Astronomické léto začíná letním slunovratem 20. června a končí podzimní rovnodenností 22. září. Úplňky v tomto období budou 22. června, 21. července, 19. srpna a 18. září. Za Modrý úplněk se označuje třetí z nich, tedy právě ten srpnový. Modrý úplněk se říká i druhému úplňku, který nastane v jednom kalendářním měsíci. To se naposledy stalo v srpnu 2023 a znovu k tomu dojde v květnu 2026.

4. Zatmění Saturnu: Zajímavou podívanou, kdy Měsíc zakryje planetu Saturn, spatříme nad jihozápadním obzorem v druhé polovině srpna. Měsíční kotouč dokonce zakryje i Saturnovy prstence, jejich zmizení za Měsícem ale bude možné sledovat jen s dalekohledem.
Termín pro sledování: Celou noc z 20. na 21. srpna se k sobě budou obě tělesa postupně přibližovat. Zákryt Saturnu nastane okolo 5.34 (pro Prahu, na různých místech ČR se bude čas lišit v minutách). Výstup Saturnu zpoza měsíčního kotouče se odehraje přibližně o hodinu později, a protože už bude světlo, uvidíte ho jenom dalekohledem.

5. Nebeský trojúhelník: Stejně jako v červenci i v srpnu se můžeme pokochat pohledem na jasnou trojici planet Mars, Jupiter a Měsíc, který bude navíc svítit popelavým svitem (více o tomto jevu ZDE). Planety, které vytvoří fotogenický trojúhelník, doplní hvězdokupy Hyády a Plejády. Malým dalekohledem najdeme jihovýchodně od Plejád ještě planetu Uran.
Termíny pro sledování: Nebeský trojúhelník hledejte na nebi 27. a 28. srpna. Začne být vidět krátce po půlnoci a sledování bude při jasném počasí možné až do 5. hodiny ranní, kdy objekty postupně zmizí v denním světle.

6. Mléčná dráha:  Stejně jako v předchozích měsících hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy, který bude možné sledovat až do září.
Termín pro sledování: Při dobrém počasí celý měsíc celou noc.

Září: Saturn s obručí, zatmění superúplňku a další jevy

1. Saturn s obručí: I pouhýma očima spatříte na zářijové obloze planetu Saturn, kterou najdete v souhvězdí Vodnáře. S dalekohledem pak uvidíte i její prstence, které budou sklopené tak, že Saturn bude vypadat jako kotouček s tenkou gymnastickou obručí.
Kdy sledovat: Na noční obloze celé září.

2. Zvířetníkové světlo: V první polovině září sledujte světlo zvířetníku, což je světelný kužel, který na obloze září v oblastech, kde jsou zvířetníková souhvězdí. Za vyhlížením zvířetníkového světla je nutné vyjet daleko od civilizace nebo alespoň do míst, kde ve směru na východ nesvítí žádné velké město. Jako odměnu za trochu nepohodlí spatříte kromě zvířetníkového světla ještě dvě výrazné planety: bělavý Jupiter a naoranžovělý Mars. Obě na obloze hledejte vysoko nad jihovýchodem.
Termíny pro sledování: Od 3. do 16. září vždy ráno před rozbřeskem.

3. Zatmění superúplňku: V září si vychutnáme superúplněk, a dokonce dojde k jeho zatmění! Bude sice jen malé, zakryje se jen necelá desetina povrchu Měsíce, ale bude krásně viditelné i bez dalekohledu. Toto částečné zatmění potrvá 1 hodinu 3 minuty.
Pozn.: Superúplňkem se lidově označuje Měsíc, který se ocitne nejblíže k Zemi, díky tomu nám opticky připadá obrovský. A právě k tomu dojde v září.
Termín pro sledování: Úplněk nastane 18. září ve 4.34, částečné zatmění začne už ve 4.12 a jeho maximální fázi sledujte ve 4.44.

4. Mléčná dráha: Poslední šance na to, abyste si pořídili snímek fotogenického letního úseku Mléčné dráhy, který bylo možné na obloze sledovat už od května. Termín pro sledování: V první polovině září na večerní obloze.

5. Polární záře: V roce 2024 se Slunce dostává na maximum své aktivity a díky tomu je možné, že i z České republiky bude možné sledovat polární záři. Může jich být dokonce i více. Astronomové tento jev bedlivě sledují a termíny budou v průběhu roku upřesňovat.
Termín pro sledování: Velká šance na to, že spatříme polární záři, bude podle dosavadních informací kolem podzimní rovnodennosti, která v roce 2024 připadne na 22. září.

Říjen: Vzácná kometa – úkaz roku 2024!

1. Kometa: Nejlepším nebeským úkazem roku by mohla být kometa pojmenovaná C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS. Pokud se vyplní optimistické výpočty a kometa bude dostatečně jasná, spatříte ji na večerní obloze nízko nad západním a později jihozápadním obzorem, a dokonce ji půjde pozorovat i z měst. To bylo naposledy možné relativně nedávno, v roce 2020 u komety Neowise. Statisticky se ale výrazná kometa, která by byla viditelná i z měst, objeví na obloze jen jednou za 10 až 15 let.
Termíny pro sledování: Kometu vyhlížejte zhruba od 10. října vždy přibližně 45 minut po západu slunce. K Zemi se nejvíce přiblíží 12. října odpoledne. Pokud bude opravdu jasná, v tento den bychom ji mohli spatřit za soumraku nízko nad obzorem a vychutnat si ji v plné kráse. Bez dalekohledu by kometa mohla být pozorovatelná až do začátku listopadu, malými dalekohledy pak až do počátku prosince 2024.

2. Superúplněk: V říjnu se podobně jako v září ocitne Měsíc v úplňku nejblíže k Zemi, a díky tomu nám bude připadat obrovský. Této optické iluzi se lidově říká superúplněk a hlavně s architektonickými památkami v pozadí je mimořádně fotogenická.
Termín pro sledování: 17. 10. buď ráno okolo sedmé při západu měsíce, nebo večer okolo šesté při jeho východu. (K samotnému úplňku dojde 17. října ve 13.27, k největšímu přiblížení pak v tento den ve 2.47.)

3. Orionidy: Pro sledování říjnového meteorického roje Orionidy, jehož meteory pocházejí z úlomků známé Halleyovy komety, nebudou moc dobré podmínky. Pozorování padajících hvězd totiž bude rušit svítící Měsíc. Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem, na druhou stranu ale občas vyprodukují i velmi jasné meteory, tzv. bolidy. Kdybyste nějaký zahlédli, nezapomeňte si něco přát!
Termíny pro sledování: Tento roj je aktivní od 2. října až do 7. listopadu a jeho maximum připadá na 21. a 22. října, Orionidy ale můžete vyhlížet už několik nocí před tímto maximem.

Listopad: Tauridy neboli halloweenské ohnivé koule

Tauridy dokážou vytvořit i velmi jasné meteory, tzv. bolidy, kterým se v zámoří dokonce přezdívá „halloweenské ohnivé koule“ (z angl. Halloween fireballs). Jsou i případy, kdy padající hvězdy z roje Taurid byly jasné tak jako Měsíc v úplňku a rozzářily celou noční krajinu.
Termíny pro sledování: Tauridy vyhlížejte na noční obloze okolo 4. listopadu, kdy jejich sledování nebude rušit svit Měsíce.

Prosinec: Pozorování Jupiteru, meteorický roj Geminidy a zimní šestiúhelník

1. Jupiter: V prosinci budou výborné podmínky pro sledování planety Jupiter, která se ocitne v tzv. opozici se Sluncem. Bude tedy na opačné straně oblohy než sluneční kotouč. Vycházet bude za soumraku, zapadat za rozbřesku, nejvýše nad obzorem se ocitne o půlnoci. Jupiter hledejte v souhvězdí Býka a bude možné ho pozorovat i v přesvětlených městech. Pokud na planetu zamíříte dalekohled, spatříte také její měsíce.
Termín pro sledování: V opozici se Sluncem se Jupiter ocitne 7. prosince ve 21.50, nejjasnější ale bude tato planeta až kolem půlnoci.

Meteorický roj Geminidy bude v roce 2024 rušit svit Měsíce, takže padajících hvězd uvidíme méně. Některé meteory z tohoto pravidelného zimního roje jsou ale velmi jasné, takže šance, že nějaký uvidíte, tu jsou. Spatřit, nebo dokonce vyfotografovat padající hvězdy nad zasněženou, měsícem osvětlenou krajinou, to je něco!
Termín pro sledování: Maximum tohoto roje nastává v noci ze 13. na 14. prosince a největší šanci, že padající hvězdu spatříte, máte mezi půlnocí a 4. hodinou ranní.

Zimní šestiúhelník: Na konci roku se Měsíc ocitne ve fázi novu, silvestrovské oslavy tedy budou bezměsíčné, což je ideální pro pozorování noční oblohy.  Na obloze spatříte tzv. zimní šestiúhelník složený z hvězd Rigel, Aldebaran, Capella, Pollux, Procyon a Sírius (viz obrázek ve fotogalerii).
Termín pro sledování: Měsíc se ve fázi novu ocitne v pondělí 30. prosince ve 23.27. Zimní šestiúhelník bude nejlépe viditelný okolo půlnoci, a to dokonce i z měst.

Jak přesně vypadají tyto (a další) zajímavé nebeské úkazy? Prohlédněte si je ve fotogalerii.

TIP NA VIDEO: Zajímá vás vesmír a chcete najít dosud neobjevenou hvězdu? Ve videu vám poradíme, jak na to.