Předkové rozjímali... a taky pařili!

Liturgický advent začíná vždycky v neděli nejbližší svátku svatého Ondřeje. Podle  liturgie je to čas půstu a zbožného rozjímání a příprav na příchod Mesiáše. Byly zakázány zábavy, tanec a zpěv, což ovšem nebylo a není vždy dodržováno, neboť oslavy některých svátků během doby adventní sahají až k pohanským obřadům spojeným s oslavami zimního slunovratu. Všichni věřící musí chodit pravidelně do kostela.

Advent byla doba, kdy měli lidé nejvíce času na společenský život, a tak se scházívali vždy v jedné chalupě a pořádali společné přástky, při nichž ženy předly nitě a muži při tom vyprávěli historky, zpívali a podobně. Většina z nás považuje přástky za akce značně usedlé, ale opak je pravdou.

Při přástkách se totiž hojně popíjelo a zřejmě nebylo výjimečné, že se situace poněkud zvrhla. Stávalo se to dokonce tak často, že v 16. století zemský sněm v Praze vydával předpisy k omezení nebo i zákazům přástek žen a dívek se společností mužů. Ještě v polovině 19. století měli rychtáři podrobné instrukce, jak trestat přástevníky. Ale protože lidé si stejně své zvyky udržovali, podařilo se vrchnosti i církvi pouze několik omezení, a to, že se přástky nekonaly ve dny svátků svatých (Ondřej, Barbora, Ambrož, Lucie, Mikuláš, vánoce, Tři králové atd.) a končívaly velkonočním půstem o masopustu.

Svátky o adventu

Na období adventu připadá několik svátků svatých. Většinou jsou tyto dny ověnčené řadou lidových obyčejů a pověr. O svatém Ondřejovi (30. listopadu) se věštilo, o svaté Barboře (4. prosince) chodila Barbora nadělovat dětem a řezaly se "barborky", o svatém Mikuláši chodí Mikuláš s nadílkou a o svatém Ambrožovi (7. prosince) se honí Ambrož u kostela a o poslední všeobecně slavené svaté Lucii (není poslední svatou v prosinci, ale ti ostatní se mezi lidem neuctívají) chodí Lucky a kontrolují předvánoční úklid a upíjí noci. O těchto dnech chodí do dnes různé masky pojmenované po jmenovaných svatých, ale ve skutečnosti s nimi nemají vůbec nic společného.

Většina lidových zvyků má kořeny v oslavách zimního slunovratu a je zaměřena především na ochranu proti zlým silám a zajištění dobré úrody pro další rok.  K vánoční době patří také různé věštecké praktiky.