10°C
Velikonoční kraslice, beránek, pomlázka… Čarování, o kterém jste ani netušili
-
Fotografie3. dubna 2015 ● 00:00Bez čeho se na Velikonoce neobejdete? Pečete beránka, barvíte vejce, pletete pomlázku? Možná „čarujete“ víc, než jste si mysleli.
- 1.
Kraslice
Vejce je symbolem nového života, jara, návratu slunce, životní síly a nekonečně se opakujícího koloběhu života a smrti.
Zvyk darování vajec pochází od Egypťanů. Vejce se pak odpradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Litevců, Němců, Švédů, na Kavkaze, v Asii i u jiných národů. Nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2 300 let.
K Velikonocům patří barvená vajíčka. Za typické barvy pro Velikonoce se považují červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, protože se daly získat z přírodních zdrojů. Červená barva ochraňuje před démony a zároveň symbolizuje lásku a život.
- 2.
Pomlázka
Tradice velikonoční pomlázky je u nás velice stará a zřejmě pochází z pohanských časů. Zmiňuje se o ní také pražský kazatel Konrád Waldhauser, žijící ve 14. století. O Velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci a ospalci i lenivci se časně z rána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali.
A co si každý z nás představí pod pojmem pomlázka? Tento název označuje svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání. Pomlázkou je však také nazýván například výsledek z koledování.
O Velikonočním pondělí vstávaly děti, chlapci a muži časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě.
Dříve se šlehalo pomlázkou i další den, o takzvaném „odplatném úterý“, kdy děvčata oplácela hochům. Někde se místo pomlázky ujímala úkolu pomladění studená voda. Tomuto zvyku se říkalo „oblévačaka“. Říkávalo se, že „prašivý bude ten, kdo nebyl politý vodou“.
- 3.
Beránek
Symbol beránka byl velmi rozšířený už za doby pohanů, a to především v celém Středomoří, ovládaném po tisíciletí pastevci. U židů pak byly ovce symbolem Izraelity jako člena „Božího stáda“, o něž se stará jejich pastýř – židovský Bůh. Židé také beránka zabíjeli na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví. V křesťanství beránek symbolizuje památku Krista, „Beránka Božího“.
Beránek jako obřadní pokrm je znám už od středověku. Nevíme však, zda se jedlo přímo beránčí maso, které si jen málokdo mohl dovolit, nebo jen pečivo v podobě beránka.
- 4.
Velikonoční zajíček
Symbol velikonočního zajíčka k nám přišel z Německa, kde nosí dětem velikonoční nadílku.
Ale proč právě zajíček? Tajné roznášení vajíček mu bylo přisuzováno snad proto, že na jaře býval vídán u lidských obydlí, kde vyhledával potravu. Lidé také dříve do chleba upečeného ve tvaru zajíce pokládali vajíčko, z čehož si časem nejspíše vydedukovali, že vajíčka nosí – a ne-li rovnou snáší – právě zajíc. Dalším starým zvykem bylo honit „velikonočního zajíce“, což znamenalo hledat ukrytá vajíčka na poli.
A co vůbec zajíc symbolizuje? V mytologii řecké, egyptské i čínské je symbolem štěstí, plynoucího času a krátkosti života. V lidovém pojetí je považován za atribut zmrtvýchvstání, neboť zajíc prý nespí – to se zdá z toho důvodu, že nemá oční víčka. Zajíček je také symbolem koloběhu života.
- 5.
Osení
Vysévání obilí znamená počátek období polních prací. Lidé si obilí vysévají i doma, do misek a talířů, aby rostoucí zelená osení připomínalo jaro. Zelená je barvou jara a zejména do městských bytů přináší poselství probouzející se přírody.
- 6.
Velikonoční světlo
Světlo je pro nás vždycky symbolem života. Zapalování svící o Velikonocích symbolizuje vítězství světla nad tmou (jara nad zimou), pro křesťany je spojeno se Zmrtvýchvstáním.
