Svatojánská noc plná kouzel už dnes...
-
Svatojánský věnec má kouzelnou moc...23. června 2022 ● 08:00
I léto má své velké svátky. Jedním z nich je svatojánská noc, kterou naši předkové slavili velmi horlivě. Všude zaplály ohně, kolem nich se míhali tanečníci, dívky trhaly čarodějné byliny, aby zjistily, za koho se provdají… Na některé tradice je škoda zapomenout, co říkáte?
- 1.
Svatojánské byliny
Traduje se, že byliny nasbírané o slunovratu mají díky síle Slunce největší léčivou moc.
Neprovdané dámy mohou navíc natrhat „devatero kvítí“ (kopretina, růže (může být šípková), smolnička, chrpa, rozchodníček (rozchodník prudký), čičmudníček/tučmužík (netřesk), mateřídouška, fialka (polní maceška), zvonek). Květiny musí dotyčná natrhat bez toho, aby promluvila a ohlédla se, a pak si je dát pod polštář. V noci se jí pak ve snu zjeví budoucí muž. - 2.
Svatojánské byliny
Jiná pověra říká, že má dívka o půlnoci natrhané kvítí uvít do věnečku, který jí má napovědět, kdo se stane jejím mužem. Věnečky se házely do vody.
Věnce se vily ze svatojánského květu (kopretina), kohoutku, fialky či macešky, šípkové růže, rozchodníčku, netřesku, zvonku nebo chrpy.
Aby byl věneček mocný, musel být uvitý z devatera nebo alespoň sedmera kvítí. - 3.
Noc bludiček a divoženek
O svatojánské noci ovšem neožívaly jen pozitivní energie, hledačům pokladů hrozily bludičky, které poutníky lákaly do bažin. Zahnat je bylo možné nadávkami a kletbami. Prý to byly duše zemřelých nepokřtěných dětí, tzv. nekřteňátek. Dobrý člověk se jich ovšem nemusel bát.
Do akce vyrážely také divoženky, bosorky, lesní ženy. Věřilo se, že se dívají do oken a lidské děti vyměňují za svoje. Také lákali muže do tance, pokud svolil, špatně to s ním dopadlo, rozsápaly ho. - 4.
Které léčivky sbírat o svatojánské noci?
Heřmánek – léčí záněty, zlepšuje hojení ran, pomáhá při žaludečních obtížích
Třezalka (bylina sv. Jána) – uklidňuje, mírní deprese, zlepšuje spánek
Devětsil – utišuje kašel, působí protirevmaticky
Mařinka vonná (svízel vonný) – odvar se používá na léčení
Mateřídouška – používá se na nemoci horních cest dýchacích, příznivě působí i na zánět močového měchýře
Komonice lékařská – v obkladech a mastech lze použít proti vředům, otokům, artritidě, revmatismu a bolestem hlavy
Hvozdík – odvar ze sušených lodyh hvozdíku pyšného se používá k léčení infekcí močových cest i pohlavních orgánů
Čičmudníček (tučmužík neboli netřesk) – čerstvá šťáva se používá na bradavice, kuří oka či popáleniny
Máta – pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávicích šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání
Divizna – léčí průdušková onemocnění, má protizánětlivé účinky
Bazalka – působí na dýchací cesty a ulehčuje odkašlávání, zlepšuje činnost ledvin
Jitrocel – působí protizánětlivě, usnadňuje odkašlávání
Řebříček – používá se zejména při problémech s menstruací
Černobýl – používá se při trávicích potížích, tlumí křeče
Libeček – podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a potlačuje nadýmání
Byliny usušte a uchovejte na zimu – čaj z nich nemá jen léčivou, ale i magickou moc! Z části čerstvých bylin si připravte koupel.
Také můžete čerstvé byliny spařit a čaj z nich vypít.