Na kus řeči s démony! Ouija: Nevinná hra, anebo brána do pekel?

Ouija

Autor: archiv

Pojďte se pobavit, možná i trochu bát, a třeba i poznat sebe sama. Tohle »vyvolávání duchů« je na úrovni, sofistikované, a hlavně staletími odzkoušené. Odpůrci zejména z řad katolické církve varují – uživatelé si zahrávají s démony, je to nebezpečné.

Senzitivní jedinci se mohou dostat na úroveň plnohodnotné seance a do kontaktu se záhrobím. Rozhodně to není vhodné pro psychicky labilní jedince! Psychiatři tvrdí, že může pouhé koketování přejít v posedlost a návyk. Vy coby náš čtenář jste ovšem silná osobnost a zahrát si pochopitelně můžete…

Ouija

Autor: archiv

První zmínky o této formě promlouvání s duchy se objevují už v 11. století před n. l. ve starověké Číně za dynastie Song. Metoda »fuji« spočívala v psaní písmen do popela na podnose. Médium takto přenášelo hůlkou vzkazy mrtvých předků. Později byly podobné praktiky v Číně zakázány, v Egyptě, antickém Řecku čí Římě se ale čile s duchy konverzovalo, stejně tak znala rituální tabulky i křesťanská Evropa.

Komerční podobu a ustálenou úpravu, jakou známe i dnes, dal světu Elijah Bond (1847 – 1921) v roce 1890, když si tabulku patentoval jako společenskou hru. Bond byl přesvědčen, že s duchy zemřelých komunikovat lze. A deska Ouija kontakt urychlovala. Bond také organizoval sezení, školení a celé tábory pro stoupence okultismu.

Hra byla populární v 19. století a poté po dvou světových válkách ve 20. století. Pozůstalí chtěli rozmlouvat s padlými vojáky. Hru pak znovu přivedl na scénu americký horor Ouija (2014). Film vypráví klasický strašidelný příběh o vyvolávání duchů, které se zvrtlo. S hrou se vrátila i otázka, jak moc je podobné koketování s temnotou bezpečné.

Ouija

Autor: shutterstock.com

Ať už člověk věří na věci mezi nebem a zemí, nebo ne, jisté nebezpečí se ve hře skrývá. U labilnějších jedinců může (stejně jako drogy) z podvědomí vynést na povrch věci, které by měly raději spát. Hrozí také psychická závislost na podobném druhu zjišťování informací, alibistické přenášení odpovědnosti z člověka na orákulum atd.

Z nevinné hry se snadno může stát nutkavá potřeba, navíc, vzhledem k tomu, že jde o hru kolektivní, je možné, že vyvřou nevyslovené konflikty, které mezi jednotlivými hráči existují.

Ouija

Autor: Profimedia.cz., archiv Blesku

1. K seanci je ideální mít dvě a více osob. Nutný je klid, šero, ztlumená světla. Atmosféru můžete umocnit vonnými tyčinkami, svíčkou.

2. Desku Ouija dejte mezi sebe, můžete se jí lehce dotýkat. Věnujte desce absolutní pozornost. Vyložte na ni šperky či jiné cennosti po zemřelém příbuzném, kterého chcete oslovit.

3. Všichni zúčastnění musí mít snadný přístup k planžetě (nebo jinému ukazovátku), během hry se jí totiž musí lehce dotýkat.

4. Planžetu položte volně na desku a pohybujte jí v krouživých trajektoriích po písmenech. Zároveň se začněte ptát. Když čekáte na první odpověď, zamiřte střelku na písmeno G.

5. Otázky musí být jasně a srozumitelně formulované. Zvolte si jedince (medium), který se bude ptát. Nežertujte, nepochybujte. Buďte zdvořilí.

6. Může se stát, že po několik otázek nepřijde žádná odpověď, je to běžné.

7. Při kladení dotazů se všichni lehce dotýkejte ukazováčky a prostředníčky ukazovátka, netlačte, neovlivňujte směr.

8. Když ucítíte lehký, byť sotva znatelný pohyb, nechte planžetu »promlouvat«. Pohyb střelky vám postupně ukáže na písmena a čísla, která budete zapisovat.

9. Entita, s níž komunikujete v jiné sféře, vám dává znamení, ale je na vás, poskládáte a zpracujete vzkaz.

10. Ukazovátko se někdy pohybuje velmi rychle, někdy naopak velmi pomalu.

11. Začněte zvolna. Nejlepší bude, když duchy nebudete hned bombardovat otázkami typu, jak náročný bude váš zítřejší test z matiky.

12. Odpovědi můžou být někdy zdlouhavé a bude je potřeba řádně zpracovat a rozluštit.

13. Ujistěte se, že nikdo z přítomných nepohybuje ukazovátkem záměrně. Pokud zjistíte, že se někdo snaží hru ovlivňovat, neměli byste ho mezi sebou trpět. 

Ouija

Autor: archiv

❖ Nekonzumujte před ani při používání desky Ouija žádný alkohol, drogy. Byli byste náchylnější k návštěvám zlých entit.

❖ Ujistěte sami sebe, že chcete druhou stranu skutečně kontaktovat.

❖ Nehrajte, jste-li nemocní, unavení nebo jinak oslabeni. Ani v psychické nepohodě nebo po hádce v rodině či s přáteli.

❖ Nežádejte ducha o fyzické projevení jeho existence; mohli byste tak zapříčinit usazení zlých sil ve svém domě.

❖ Nikdy se neptejte na smrt. Ani svou, ani nikoho jiného. Neptejte se, jestli existuje bůh.

❖ Nehrajte na hřbitově. Ani v místě, kde se odehrála tragédie.

❖ Ukazovátko (planžetu) nikdy nenechávejte na desce bez dozoru.

❖ POZOR! Deska Ouija má pověst dvousečných portálů do jiných sfér. Buďte opatrní, abyste nenechali někoho z »druhé strany« vstoupit do svého »reálného« světa.

❖ Nechte si otevřené okno, aby mohl duch přijít i odejít.

❖ Nejlepší vyvolávání je vždy při bílé svíčce, která chrání před zlými démony.

VYSVĚTLENÍ VĚDCŮ

Ukazovátko se nepohybuje vůlí démonů, ale díky tzv. ideomotorickému efektu, podvědomému pohybu svalů, který ovládají skryté myšlenky. Proč jsou zprávy tak děsivé? Na vině je temné vlastní podvědomí. Vyřešte si nejprve vlastní nitro, než vstoupíte do kontaktu se záhrobím.