2°C
Neškodná zábava, nebo nekromancie?
Název Ouija vznikl z francouzského "oui" a německého "ja", což v překladu znamená "ano". Tato tabulka nebyla původně vymyšlena ke kontaktu s údajnými mrtvými, ale jako pouhá společenská hra pro zábavu. Vymysleli ji William a Isaac Fuldovi a začali ji vyrábět v roce 1898.
V roce 1966 odkoupil práva na výrobu těchto tabulek americký výrobce her Parker Brothers. Velká poptávka po tabulkách začala po první a druhé světové válce, kdy začala být používána již jako prostředek pro kontakt s mrtvými.
Hru znovu přivedl na scénu americký horor Ouija (2014). Film, který vypráví klasický strašidelný příběh o vyvolávání duchů, které se zvrtlo, znovu vrátil pozapomenutou hru na výsluní zájmu a s hrou se vrátila i otázka, jak moc je podobné koketování s temnotou bezpečné.
Tabulka na vyvolávání duchů: Nic nového pod sluncem
Samozřejmě se nejedná o žádnou převratnou novinku. Podobnou tabulku používali již staří Egypťané, kteří si vytvářeli tabulky s vyleptanými znaky, nad nimiž drželi na provázku prsten. Nejiným způsobem se věštilo také ve staré Číně a v Řecku a Římě. Stejný způsob věštění používali i Mongolové. V Evropě ho měli v oblibě hlavně spiritisté devatenáctého století.
Jak se hraje Ouija?
Jaká jsou rizika?
Ať už člověk věří na věci mezi nebem a zemí nebo ne, určité nebezpečí se ve hře skrývá. U labilnějších jedinců může (stejně jako drogy) z podvědomí vynést na povrch věci, které by měly raději spát. Hrozí také psychická závislost na podobném druhu „zjišťování informací“, přenášení odpovědnosti z člověka na orákulum atd.
Z nevinné hry se snadno může stát nutkavá potřeba, navíc vzhledem k tomu, že jde o hru kolektivní, je možné, že vyvřou nevyslovené konflikty, které mezi jednotlivými hráči existují. Lidé se samozřejmě mohou pohádat i u pexesa, ale psychologická hra takového ražení, jako je Ouija, je mnohem rizikovější.
Aby vás Ouija nedostala
Dodržujte tato jednoduchá pravidla:
Nehrajte, pokud se cítíte nepříjemně.
Nenechte se ke hře přinutit, pokud nechcete.
Hrajte jen s lidmi, kterým důvěřujete.
Zachovávejte odstup.
Názory odborníků
Psycholožka Mgr. Eliška Bachová: Je to jako halucinogeny
Nevím, zda existuje cokoliv metafyzického, a v co věřím, to je zcela vedlejší. Ale myslím si, že se spirituálními záležitostmi je to jako s halucinogenními drogami: pokud je neumíme osedlat, ale ony ovládnou nás nebo se nám vymknou, může to být velmi nebezpečná záležitost.
Pokud s nimi pracovat umíme, osedláme je a máme je pod kontrolou, což je přímo šamanské umění – a ne každý ho vůbec může zvládnout – může nás duševně taková věc obohatit nebo inspirovat.
Pokud jsou zkušenosti s hrou Ouija takové, že ti, kdo s ní zkoušeli pracovat, měli problémy – ať duševní či metafyzické – vyhnula bych se jí, a tím spíše v případě amatérů, kteří si ji nadělí pod stromeček, protože se nudí a chtějí vzrušení. Pokud se nudíte, kupte si raději pověstného medvídka mývala.
Ouija je už od 50. let v USA jedna z nejprodávanějších her pro mladé. Je to neškodná věc. Kdybychom sečetli, proti čemu všemu brojí katolická církev, asi bychom se dobrali k milionům položek. Vyvolat tímhle prkénkem nějakého démona je krajně nepravděpodobné. Spíš komunikují se svým podvědomím než s duchy.
Astrolog a čaroděj Raven Argoni: Vyvolávání duchů je riziková hra
Jakékoliv vyvolávání duchů a neznámých entit není pro každého, není to zábava, je to hra se střelným prachem, nikdo nikdy neví, jak na to bude kdo reagovat. Průvodním jevem toho, co se dá skutečně docela lehko vyvolat, je strach, který může zlomit i původně docela otrlé jedince.
NÁŠ TIP: K vyvolávání duchů nejvíc láká léto. Která období a dny jsou ještě vhodná pro magii? Zjistíte to z této infografiky.
