Týden čarodějnic: Vyrazte na nejmagičtější a tajemná místa v Čechách

/
  • (profimedia)
    27. dubna 2016 ● 06:00

    Chcete oslavit čarodějnice stylově? Na Petrových kamenech v Jeseníkách si asi už nezadovádíte, protože jsou přírodní rezervací, ale můžete třeba zavzpomínat na pohanské tradice u největšího českého menhiru.

  • 1.

    Hrad Houska je bránou do pekla


     

    Nejtajemnější v Česku je hrad Houska, nedaleko České Lípy. Podle Aleše Česala a Milana Doležala, kteří se tajemnými silami hradu zabývali, nemá Houska ze strategického hlediska žádný význam. Nestojí poblíž žádné zemské stezky, nebyl hradem královským, neplnil ani funkci hraničního hradu, byl postaven v naprosto pusté krajině bez dostupného zdroje vody. I dnes se sem bez auta turisté dostanou jen stěží.

     

     

     

    Také architektura hradu je podivná. Celý obranný systém je zaměřený proti "vnitřnímu nepříteli" - jako by hrad střežil "něco", co se nesmělo dostat ven. "Co to bylo za nebezpečí, které zřejmě ohrožovalo samotné základy feudálního státu, byl-li právě proti tomuto nebezpečí zbudován takový hradní komplex?" ptají se Česal a Doležal.

     

     

     

    Podle legendy stojí Houska na skále, kterou vede průrva až do pekla. Hradní kaple prý stojí právě nad ní. Jiná pověst říká, že hradní podzemí ukrývá množství podzemních chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny "jisté věci" a kostry "nelidí". A podle jiné legendy se na Housce a v jejím okolí po setmění zjevuje postava černého mnicha bez obličeje a varuje každého, kdo by tu chtěl přenocovat.

     

  • 2.

    Místo, kde řádil inkvizitor Boblig

     

    Ne mystický, ale tragický je zámek Velké Losiny, kde se na konci 17. století pod vedením šíleného inkvizitora Jindřicha Bobliga konaly čarodějnické procesy. Inkvizitor měl na svém kontě přes sto upálených. Jejich majetek si rozdělil s losinským panstvem. Velké Losiny leží kousek od Šumperka a kromě zámku mají jeden technický unikát: poslední továrnu v Evropě na ruční výrobu papíru. V městečku také fungují lázně.


  • 3.

    Petrovy kameny: místo sabatů?

     

    Holá skupina skal z břidlic a rul na vrcholu Vysoké hole v Hrubém Jeseníku, odedávna zvaná Petrovy kameny, bývala prý dříve oblíbeným místem sletů čarodějnic. Nakonec, zámek Velké Losiny, odkud krvavý inkvizitor Boblig řídil čarodějnické procesy na počátku 17. století, leží nedaleko.

     

  • 4.

    Za golemem do synagogy



     

     

     

    Na půdě pražské Staronové synagogy prý dodnes spočívá tělo Golema, hliněného člověka, kterého ve slavné době rudolfinské stvořil neméně slavný rabi Jehuda Löw. Golem měl původně chránit pražské Židy před křesťanskými útoky a také za ně pracovat v době šabatu. Poté, co mu jeho stvořitel jednou před šábesem zapomněl vytáhnout zpod jazyka kabalistický šém, který Golema oživoval, se Golem stal neovladatelným a musel být zničen. Po jeho zbytcích se v minulosti pátralo, půda svatostánku byla dokonce prozářena radarem, ale bez úspěchu. Zatím.

     

     

     

    Staronová synagoga na pražském Josefově patří Židovskému muzeu v Praze. Je to jedna ze dvou pražských synagog, kde se dodnes konají bohoslužby. Na půdu za Golemem vás sice nepustí, ale raně gotický interiér je mystický i bez oživlé hlíny.

     

  • 5.

    Bájná hora Blaník



     

     

     

    "Až českému národu bude nejhůře, rytíři spící v nitru hory Blaník se probudí, z hory vyjedou a českému národu pomohou." Tolik blanická legenda číslo jedna. O Blaníku se jich ale vypráví víc. Například ta o vozkovi a splašených koních.

     

     

     

    Jistý vozka jel jednou s koňmi domů z mlýna. Cestou uslyšel troubení a hlahol vojska. Jeho koně se splašili a běželi za hlasy. Vběhli i s vozem a vozkou do Blaníku a zde zůstali s vojskem uvězněni. Když se vrátili na povrch, vozka zjistil, že mezitím uběhlo deset let.

     

     

     

    S chrabrými vojáky se zřejmě blíže neseznámíte (pokud si s sebou nevezmete hru Járy Cimrmana), zato můžete na vrcholu vylézt na sto patnáct let starou rozhlednu a pokochat se výhledem do krásné podblanické krajiny. Otevřeno je denně, kromě pondělka.

     

  • 6.

    Kamenné řady z dob megalitů

     

     

     

     

    Jediná známá megalitická stavba svého druhu ve střední a východní Evropě jsou kounické kamenné řady. Na Rakovnicku se v lese mezi stromy táhnou pruhy naskládaných balvanů o hmotnosti několika metráků až tun. 
    Kdo ty dva tisíce neopracovaných balvanů poskládal a k čemu sloužily?

     

     

     

    Jedni je považují za pravěkou observatoř a kalendář, v Seznamu nemovitých památek jsou zapsány jako kultovní místo. O hříčku přírody zřejmě nejde - kopec, na kterém kameny leží, je z opuky, ony samy z křemence, původně mnohem staršího, než je kopec.

     

     

     

    Naučná stezka podél kamenných řad začíná a končí u nádraží v Mutějicích.

     

  • 7.

    Za bílou paní

     

    Déle než pět století bloudí bílá paní Perchta z Rožmberka rožmberskými zámky v Jižních Čechách. Na Jindřichově Hradci je ale obzvlášť aktivní.

     

     

     

    Ubohá Perchta žila mezi lety 1429 až 1476. Její otec ji násilně provdal za Jana z Lichtenštejna, manželství však nebylo šťastné, protože za Perchtu otec nevyplatil takové věno, jaké slíbil před svatbou. Manžel se mstil jak manželce, tak poddanému lidu. Na smrtelném loži měl Perchtu prosit za odpuštění, avšak zničená žena mu odpustit nedokázala. Jan ji proto proklel. Perchta se má pro svou zatvrzelost jako přízrak zjevovat na panstvích svých předků, dokud se v prach nerozpadnou.

     

     

     

    Podle nasazených rukaviček předvídá bílá paní budoucnost. Červené věští požár, černé neštěstí nebo smrt. Bílé rukavičky předvídají dobrou událost - narození dítěte či svatbu. Jestli se zjeví, můžete vyzkoušet na speciálních nočních prohlídkách zámku v pátek a v sobotu do začátku září.

     

  • 8.

    Největší menhir v Čechách

     


     

     

     

    Kdy nastane konec světa? Až Zkamenělý pastýř docupitá do kostela. Řeč je o menhiru v poli u středočeských Klobuk, který prý pokaždé, kdy z klobuckého kostela svatého Vavřince zní zvon, popojde jeho směrem o jedno zrnko písku.

     

     

     

    Zkamenělý pastýř (či méně důstojně Zkamenělý slouha) je největší český menhir. Jeho energetické působení má být nepopiratelné. Ovlivňuje silniční dopravu (strhává volant), zlepšuje zdraví (upravuje tep), ale prý i vábí mimozemské civilizace. Za slunovratu se kolem menhiru prováděla měření, která zaznamenala výkyvy geomagnetického pole.

     

  • 9.

    Pro pozitivní energii do chrámu


     

    Gotický chrám v městysu Panenský Týnec sice nebyl nikdy dostavěn, ale úžasnou pozitivní energii prý vydává už samotné torzo. Posezení v trávě uprostřed stavby má odstraňovat depresivní stavy, přinášet optimismus, dobrou náladu, elán a radost ze života. Výlet sem místní lidé doporučují lidem trpícími maniodepresemi, nedostatkem sebevědomí, lidem přecitlivělým, se sklony k sebevraždě. Dlouhodobější pobyt nebo časté návštěvy prý pomáhají lidem po mozkové obrně, mozkové mrtvici a veškerých úrazech hlavy.

    Do Panenského Týnce je možné jet nejen na léčebný výlet, ale i na svatbu - v chrámu se uzavřelo už několik manželství. Natáčela se tu také Kytice.

Autor: neo

Nevíte si rady?
Zavolejte svému osobnímu poradci!

Volejte
906 70 70 80

nebo mi pošlete SMS ve tvaru
VESTBA Libuše TEXT na 904 30 45

Další věštci
Telefonní služby provozuje: E.M.A.Europe, P.O.Box 14, Praha 05, 11005, tech. zaj. Materna, pro starší 18 let, 1sms/45Kč vč. DPH 1min/70Kč vč. DPH, www.ema.bz, www.platmobilem.cz