Pomlázky, kříž nebo čarodějnice?

Velikonoce jako takové jsou křesťanským svátkem, jen pomlázka je pozůstatek lidových zvyků. Pomlázka měla po celou dobu, co se tenhle zvyk praktikuje, převážně erotický podtext a svatá církev z ní rozhodně nebyla nadšená (ve středověku spodní prádlo nikdo neřešil), pokud je pro vás tradiční česká pomlázka z nějakého důvodu nezajímavá, můžete ji pojmout po svém.

V rámci genderové rovnosti a taky zvyklostí okolních národů není od věci pojmout jarní svátky jako svátky obdarovávání. Vejce je sice symbolem života, ale není třeba omezit se jen na ně, darovat primuli, semena bylin či květin podle preference obdarovaného je zrovna tak vhodné a rozhodně vítanější, než rozjuchaná návštěva s pomlázkami, domáhající se panáka. Dalším oblíbeným velikonočním zvykem je pořídit si nové oblečení, aby člověka „nepokakal beránek“, a to je výzva pro většinu žen.

Že o tradičních českých Velikonocích nechcete ani slyšet? Není třeba zoufat, jsou i jiné zvyky, kterými si lze zpestřit čekání na první opravdu teplé paprsky slunce. Vynášení Morany – Smrtky, zkrátka Zimy nadchne zejména matky malých dětí, které mohou dát průchod své kreativitě, vyrobit strašidlo na klacku, najít pěkný vodní tok a strávit jeden víkendový den jeho topením, rituál však není nezajímavý ani pro ty, kdo se vyráběním Morany nechtějí mořit ani náhodou. Jeho původní smysl byl totiž očistný, voda, kterou už nesvírá led, odplavuje smutky a zimní deprese symbol zimních starostí není špatný nápad. Může to být snítka jmelí, poslední zbytky vánoční jehličnaté dekorace, nebo (u těch, které si dají tu práci) třeba list papíru se seznamem věcí, na které chcete s jarem zapomenout. S jarem přichází naděje.

Velikonoční fakta

Proč je Velký pátek dnem přísného půstu?

Na Velký pátek byl podle Písma Ježíš odsouzen k smrti a ukřižován na Golgotě. Věřící si jeho smrt připomínají půstem, během mše neprobíhá přijímání eucharistie. Po skončení bohoslužby se přináší zahalený kříž, který se natřikrát odkryje.

Proč na Bílou sobotu hoří před kostely ohně?

Bílá sobota je dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Po západu slunce se před kostelem pálí posvěcené ohně. Od nich se zapaluje paškál, velikonoční svíce, která se vnáší do potemnělého kostela. V noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční během tzv. vigilie oslavují křesťané vzkříšení Krista.

Kdy slavíme Velikonoce?

Datum Velikonoc je pohyblivé a připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy úplňku po 21. březnu.

Jarní pochoutky

Zima nám dává zabrat, to je neoddiskutovatelný fakt, a když odejde, tělo se z náporu světla a vzduchu ještě chvíli vzpamatovává. Jak mu pomoci? Třeba jarním půstem. Alespoň jeden den bychom měli na jídlo zapomenout a pít jen ředěné ovocné a zeleninové šťávy a vůbec do jídelníčku pustit zeleninu v jakékoli formě. Co kopřivový špenát, nebo chleba s domácím máslem a sedmikráskami?

Jaro může vládnout i jídelníčku, zimní kalorické bomby tu už nemají místo, je čas na obrodu. Co třeba salát s pampeliškami?

Jarní zeleninový salát

250 g mladých pampeliškových listů
1 svazek ředkviček
2 mladé cibulky s natí
4 vejce
1 lžíce olivového oleje
200 ml bílého polotučného jogurtu
1 kávová lžička hořčice
pažitka
čerstvě mletý pepř
sůl

Pampeliškové listy opereme a natrháme na kusy. Ředkvičky a cibulky omyjeme a nakrájíme na kolečka. V salátové míse promícháme pampeliškové listy se zeleninou a lžící oleje. Vejce uvaříme natvrdo. Z jogurtu, hořčice, nasekané pažitky, soli a pepře připravíme zálivku. Salát rozložíme na talíře, ozdobíme na čtvrtky pokrájeným vejcem a pokapeme jogurtovým dresinkem.

No a abychom to se zdravou stravou zas tak fundamentalisticky nepřeháněli, na závěr recept na kouzelné buchtičky. Pokud je upečete ve správný čas, dají vám prý schopnost vidět skřítky a víly.

Kouzelné buchtičky

125 g másla
2/3 hrnku cukru
2 vejce
½ vanilkové
tresti
strouhaná kůra z jednoho pomeranče
¾ lžičky kypřicího prášku
1 ¼ hrnku mouky
1 lžíce mléka
1/3 hrnku sultánek
Poleva: 2 hrnky moučkového cukru, 2 lžíce vařicí vody

Utřete máslo s cukrem, vmíchejte vejce, vanilku a pomerančovou kůru. Prosijte mouku s kypřicím práškem a přidejte k máslu. Pak do těsta přidejte trochu mléka, aby vzniklo těstíčko „kapající“ konzistence. Nakonec přidejte ještě sultánky a pak těsto po lžících nandejte do formiček na vdolečky. Pečte 25 minut při teplotě 190 stupňů. Pokapejte pak cukrovou polevou a podávejte. (Cukrovou
polevu připravíte tak, že smícháte moučkový cukr s vařicí vodou.)