Co zvláštního uvidíme na noční obloze v roce 2026? Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě pro nás připravil velký kalendář astronomických jevů.
Přehled astronomických jevů v roce 2026
| Kdy | Co bude na obloze k vidění |
| Leden | Meteorický roj Kvadrantidy, Jupiter |
| Únor | Planetární oblouk |
| Březen | Konjunkce Venuše a Saturnu, světlo zvířetníku, popelavý svit na Měsíci |
| Duben | |
| Květen | |
| Červen |
Konjunkce Venuše a Jupitera, planetární přímka, noční svítící oblaka a mléčná dráha |
| Červenec | Noční svítící oblaka a mléčná dráha |
| Srpen | ZATMĚNÍ SLUNCE, Perseidy, zatmění Měsíce, mléčná dráha |
| Září | Mléčná dráha, zatmění Venuše a světlo zvířetníku |
| Říjen |
Saturn s obručí, Mars v Jesličkách a meteorický roj Orionidy |
| Listopad |
Nebeská přímka, trojúhelník, konjunkce Jupiteru a Marsu, meteorický roj Tauridy |
| Prosinec |
Co vyhlížet po celý rok 2026: Polární záři
I v roce 2026 je možné, že z Česka uvidíme polární záři, příležitostí může být podle astronomů dokonce i víc. Počítejte ale s tím, že v ČR obvykle nelze čekat tak jasnou záři jako v severských oblastech. Pro její pozorování je proto nutné si vybrat místo, kde je pořádná tma, daleko od městského světelného znečištění.
Termíny pro sledování: Největší šance na polární záři jsou v roce 2026 na jaře a na podzim, ale i v ostatních měsících se tento jev může objevit. Astronomové vše bedlivě sledují a termíny budou v průběhu roku upřesňovat. Pokud se naučíte příslušné ukazatele, můžete dokonce záři předpovědět sami. Návod, jak na to, ale i něco více o tom, jak vzniká polární záře, najdete i v tomto videu.
Astronomické úkazy v jednotlivých měsících
Nejvýznamnějším úkazem roku 2026 bude bezesporu zatmění Slunce 12. srpna, které v Česku spatříme jako částečné a jako úplné bude pozorovatelné v relativně nedalekém Španělsku. Dočkáme se i pěkného částečného zatmění Měsíce, zatmění Venuše, fotogenických konjunkcí a nebo třeba „padajících hvězd“, jejichž sledování nebude rušit měsíční svit.
Leden: Meteory za úplňku a nejjasnější Jupiter
1. Meteory Kvadrantidy: První měsíc v roce patří tradičně Kvadrantidám, což je jeden z nejbohatších meteorických rojů, který za příznivého počasí slibuje desítky meteorů za hodinu. Bohužel v roce 2026 bude pozorování narušovat svit Měsíce, který bude v době maxima tohoto roje prakticky v úplňku. Na obloze se tedy – pokud nebude zataženo – objeví jen několik nejjasnějších meteorů. Příznivější podmínky budou už v roce 2027.
Náš tip: V roce 2026 budou lepší šance pro sledování padajících hvězd. Např. pro letní Perseidy nastanou jedny z vůbec nejlepších podmínek za poslední dvě dekády,
Termíny pro sledování: Zimní roj Kvadrantidy je každoročně aktivní zhruba od 1. do 10. ledna, největší šanci na úspěch máte v roce 2026 v neděli 4. ledna mezi půlnocí a šestou hodinou ranní.
2. Sledujte Jupiter: Za pozornost stojí v lednu 2026 i planeta Jupiter. Ta se ocitne v opozici se Sluncem, bude tedy na opačné straně oblohy než sluneční kotouč. Díky tomu bude Jupiter velmi jasný (může za to zpětný rozptyl slunečního záření). Planetu najdeme jako nepřehlédnutelný objekt vysoko v souhvězdí Blíženců, a to i v přesvětlených městech.
Náš tip: Pokud na Jupiter zamíříte dalekohled (stačí malý), případně navštívíte hvězdárnu, budete odměněni pohledem nejen na samotnou planetu, ale také spatříte její jasné měsíce.
Termín pro sledování: Noc z 9. na 10. ledna 2026.
Únor: Fotogenický planetární oblouk
Planetární oblouk: Pozoruhodnou nebeskou konstelaci můžete sledovat v druhé polovině února. Nad obzorem se objeví oblouk tvořený Venuší, Měsícem, Merkurem a Saturnem. Pokud ho chcete spatřit celý, vyberte si pro pozorování nějaký kopec, z něhož je výhled na jihozápadní až západní obzor.
Náš tip: Na své si přijdou fotografové – konstelace bude doslova vybízet ke krásným záběrům s architektonickými památkami, košatými stromy a podobně.
Termín pro sledování: 18. a 19. února 2026 vždy po 18. hodině. Ovšem pozor: Celý oblouk i s Venuší bude k vidění opravdu krátce, zhruba čtvrt hodiny, pak Venuše zapadne a oblouk nebude kompletní.
Březen: Konjunkce, světlo zvířetníku a popelavý svit
1. Konjunkce Venuše a Saturnu: Přiblížení planet sledujte nad západním obzorem. Pohled na obě vesmírná tělesa najednou si nejlépe vychutnáte, pokud použijete hvězdářský dalekohled (stačí malý), kdy se vám do zorného pole vejdou oba dva objekty. Venuše bude v teleskopu vypadat jako oválek podobný Měsíci před úplňkem a Saturn vám ukáže své prstence.
Termín pro sledování: 8. března 2026 mezi 18:30 a 19. hod.
2. Světlo zvířetníku: Na jaře noční nebe každoročně nabízí světlo zvířetníku, pro jehož sledování budou v roce 2026 ideální podmínky, protože ho nebude rušit svit Měsíce. Světlo zvířetníku je vlastně světelný kužel, který na obloze září v oblastech, kde jsou zvířetníková souhvězdí. Intenzita tohoto světla je však mnohem slabší než světelný smog ve městech, a proto je potřeba sledovat ho mimo civilizaci v místech bez světelného znečištění. Nejlepší je vyjet do některého z parků tmavé oblohy. V ČR jsou tři – Jizerský, Beskydský a Manětínský. Kromě toho pěkně tmavé nebe mají i v jižních Čechách nebo na Vysočině.
Termín pro sledování: Zvířetníkové světlo sledujte mezi 7. a 20. březnem 2026 vždy kolem 19. hodiny a později nad západním obzorem.
3. Popelavý Měsíc a Venuše: Malebná podívaná vás čeká v den jarní rovnodennosti. Na obloze vytvoří dvojici Venuše a Měsíc, na kterém bude možné navíc pozorovat i tzv. popelavý svit. (To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení, odtud také pochází název popelavý svit.)
Náš tip: Kromě jasného počasí potřebujete k úspěšnému pozorování místo, které má dokonale odkrytý západní obzor, například nějaký nezalesněný kopec.
Termín pro sledování: 20. března 2026, úkaz bude pozorovatelný už za soumraku okolo 18:30 hodin. Po sedmé hodině, jak bude obloha více tmavnout, vynikne i popelavý svit Měsíce. Obě tělesa zapadnou okolo osmé hodiny večer.
Duben: Padající hvězdy Lyridy – jen pro akční pozorovatele
Meteorický roj Lyridy vrcholí každoročně kolem dvaadvacátého dubna. Vyprodukuje sice jen zhruba dvě desítky meteorů v hodině, v roce 2026 ale budou pro jejich sledování velmi dobré podmínky – padající hvězdy totiž nebude příliš rušit svit Měsíce, který by jinak slabší meteory přezářil.
Náš tip: Pro sledování Lyridů je potřeba vyrazit do pořádné tmy, někam daleko od civilizace. Meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry náhodně po celé obloze a světlo z města tak většinu z nich přesvítí. Pokud se ale teple oblečete, přibalíte spacák a lehátko nebo karimatku, a budete se ve volné přírodě dívat kamkoli do oblohy, určitě budete za svou akčnost odměněni.
Termíny pro sledování: Nejlepší bude noc z 22. na 23. dubna, největší šance na spatření Lyridů máte od dvou hodin ráno do rozbřesku.
Květen: Nebeské uskupení Jupitera, Venuše, Měsíce a jasných hvězd
Konstelace sedmi objektů: V druhé polovině května 2026 dojde k zajímavému uskupení Jupitera, Venuše a Měsíce. V okolí těchto tří planet ještě můžete pozorovat další čtyři nebeské objekty - jasné hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců a dále hvězdy Capella (souhvězdí Vozka) a Procyon (souhvězdí Malého psa). Všechna tělesa budou velmi jasná a spatříte je proto i z měst.
Náš tip: Pokud jde o zmíněný úkaz, všimněte si ještě jedné zajímavosti. Na Měsíci bude navíc možné pozorovat i tzv. popelavý svit. (To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení, odtud také pochází název popelavý svit.).
Termín pro sledování: Nejkrásnější bude konstelace 19. května 2026, kdy se Měsíc octne téměř symetricky uprostřed nad spojnicí mezi Venuší a Jupiterem. Všechny objekty se začnou objevovat za soumraku poměrně vysoko nad západem okolo půl desáté večer a zapadat budou o více jak dvě hodiny později nad severozápadním obzorem.
Červen: Konjunkce a fotogenická planetární přímka
1. Konjunkce Venuše a Jupitera: K velmi krásné nebeské podívané dojde v první polovině června, kdy dvě nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – vytvoří na obloze fotogenickou dvojici. Toto uskupení bude dobře vidět i z měst. Navíc není vyloučeno, že se na obloze zároveň zjeví i noční svítící oblaka (viz dále).
Termín pro sledování: 9. června 2026. Planety se objeví nad západním obzorem okolo 21:30 hodin a můžete je pozorovat až do jejich západu okolo půl dvanácté.
2. Přímka ze tří planet: Hned zkraje druhé půlky června vytvoří planety Merkur, Jupiter a Venuše téměř dokonalou, velmi fotogenickou, přímku. Navíc v její blízkosti bude ještě Měsíc s tzv. popelavým svitem. (To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení, odtud také pochází název popelavý svit.)
Termín pro sledování. 17. června 2026, planety hledejte nad severozápadním obzorem mezi 22. a 23. hodinou.
3. Noční svítící oblaka: V létě je každoročně možné spatřit noční svítící oblaka. Jde o mimořádně krásný nebeský úkaz, při kterém se na noční obloze rozsvítí modré, bílé, a někdy dokonce i ohnivé mraky. Vypadají jako zářící pavučinky, a někdy mohou nabídnout opravdu velkolepé divadlo. Zkuste svítící oblaka vyfotit s nějakou památkou, vodní hladinou nebo třeba košatým stromem.
Termín pro sledování: Od počátku června přibližně do poloviny července vyhlížejte svítící oblaka na severní části oblohy. Nejčastěji se vyskytují v týdnech okolo letního slunovratu, který letos připadá na 21. června. Největší šance jsou mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou.
Extra tip: Noční svítící oblaka se nedají dopředu předpovědět. Můžete se ale zaregistrovat k odběru zpráv od astronomů, a pokud budou zrovna k vidění, přijde vám upozornění.
4. Mléčná dráha: V červnu by si (nejen) všichni amatérští astronomové měli vyfotit krásný letní úsek Mléčné dráhy, ale pokud vám to zrovna nevyjde, a tento stříbrný pás hvězd nespatříte, nevadí. Bude totiž možné ho sledovat až do září. Musíte si ale najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí celý měsíc celou noc.
Červenec: Noční svítící oblaka a mléčná dráha
1. Noční svítící oblaka: Stejně jako v červnu, také v červenci můžete pozorovat noční svítící oblaka. Jde o mimořádně krásný nebeský úkaz, při kterém se na noční obloze rozsvítí modré, bílé, a někdy dokonce i ohnivé mraky. Vypadají jako zářící pavučinky, a někdy mohou nabídnout opravdu velkolepé divadlo.
Náš tip: Zkuste svítící oblaka vyfotit s nějakou památkou, vodní hladinou nebo třeba košatým stromem. Podobné fotky vypadají velkolepě.
Termín pro sledování: Noční svítící oblaka se mohou ukázat až do poloviny července, vyhlížejte je na severní části oblohy. Největší šance jsou mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou.
Extra tip: Noční svítící oblaka se nedají dopředu předpovědět. Můžete se ale zaregistrovat k odběru zpráv od astronomů, a pokud budou zrovna k vidění, přijde vám upozornění.
2. Mléčná dráha: Stejně jako v červnu, i v červenci hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy. Tento stříbrný pás hvězd bude možné sledovat až do září, musíte si ale najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí po celý měsíc celou noc.
Srpen: Zatmění Slunce: V Česku částečné, ve Španělsku úplné
Zatmění Slunce: V druhé polovině letních prázdnin se těšte na něco jedinečného. Z Česka bude možné sledovat částečné zatmění Slunce, při kterém Měsíc zakryje více jak 86 procent slunečního disku.Toto úctyhodné číslo z něj dělá nejvýraznější částečné zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy až do roku 2075.
Termín pro sledování: 12. srpna 2026 při západu Slunce. Částečné zatmění začne v 19:19 nebo 19:20 (podle toho, kde v Česku se budete nacházet) a potrvá necelou hodinu. Jeho maximum proběhne ve 20:10 až 20:13 (opět podle vaší polohy).
Španělské zatmění: Už máte letenky?
V severní části Španělska bude toto zatmění úplné a až do roku 2081 půjde o nejbližší úplné zatmění, na které se z Česka můžete vypravit. Sledovat ho můžete např. z Bilbaa nebo Valencie, tedy míst vzdálených necelé tři hodiny letu. Letenky si ale kupte včas, je možné, že budou v tomto termínu brzy vyprodané.
Náš tip: Na mapě Xjubier najdete červenými čarami vyznačený pás, kde ve Španělsku bude možné toto úplné zatmění sledovat.
Chraňte si oči: Ať už budete tento úkaz sledovat odkudkoli, nezapomeňte se dívat přes speciální filtr pro ochranu zraku!
Další zatmění Slunce
Další možnost sledovat z našeho území částečné zatmění Slunce bude 2. srpna 2027. Toto zatmění bude úplné v Egyptě a dalších afrických zemích, sledovat ho ale bude možné i z jižního cípu Španělska včetně Malagy a z Gibraltaru. Na mapě Xjubier opět najdete vyznačený pás, kde bude možné ho sledovat. Půjde o poslední úplné zatmění Slunce v Evropě až do roku 2081.
Zatmění Slunce v roce 2081: Bude v ČR plné, nebo částečné?
A jak to bude se zatměním v roce osmdesát jedna? 3. září 2081 se lidé v ČR dočkají pouze zatmění částečného, bude ale zakryto úctyhodných 93,29 % slunečního kotouče (při pozorování z Plzně). Toto zatmění bude ale možné pozorovat jako úplné celkem blízko od našich hranic, např. z jižní části Rakouska nebo Mnichova.
Úplné zatmění Slunce v ČR
Nejbližší úplné zatmění Slunce, které bude možné sledovat od nás, nastane podle dat Astronomického ústavu AV ČR až 7. října 2135. Poslední úplné zatmění Slunce na našem území proběhlo 12. května 1706.
Srpen: Po zatmění sledujte ještě Perseidy, zatmění Měsíce a mléčnou dráhu
Srpen bude z hlediska astronomie opravdu bohatý. Kromě částečného zatmění Slunce spatříte na českém nočním nebi ještě další tři zajímavé úkazy.
1. Perseidy: Pro pozorování meteorického roje Perseidy, kterému se přezdívá „nejoblíbenější kosmický ohňostroj roku“, nastanou roce 2026 jedny z vůbec nejlepších podmínek za poslední dvě dekády. Měsíc bude ve fázi novu a nebude tedy padající hvězdy vůbec rušit svým svitem. Perseidy tak vyvrcholí na dokonale bezměsíčné noci. Bude možnost uvidět opravdu jasné meteory ve větší četnosti – až osmdesát za hodinu.
Termín pro sledování: Maximum roje nastane 13. srpna v časných ranních hodinách. Nejvíce meteorů tak uvidíme v noci z 12. na 13. srpna, kdy má smysl roj sledovat celou noc, s tím, že frekvence meteorů bude stoupat hlavně od půlnoci do rozbřesku.
Náš tip: Na pozorování roje Perseid si vyhledejte místo daleko od velkých měst s co nejlepším výhledem do všech stran. Nejvíce meteorů je totiž vidět na obloze nerušené světelným znečištěním z měst a obcí.
2. Částečné zatmění úplňku: Na konci srpna dojde k zatmění Měsíce, který bude navíc v úplňku. Toto zatmění bude sice částečné, ale velmi výrazné – v době maxima bude Měsíc zakrytý z 93 procent a bude jasně svítit pouze „čepička“ jeho severního pólu. Půjde tedy o téměř úplné zatmění. K pozorování je potřeba najít místo s dokonale odkrytým jihozápadním a západním obzorem.
Termín pro sledování: 28. srpna za rozbřesku. Zatmění začne ve 4 hodiny 33 minut a jeho maximum nastane v 6 hod 12 min. Vše skončí v 6 hodin 17 minut (pro Prahu, jinde se čas liší v minutách) západem extrémně úzkého Měsíce. Nejlepší podmínky pro sledování budou na jihozápadě Česka, kde bude možné spatřit maximální fázi zatmění Měsíce ještě nad obzorem.
3. Mléčná dráha: Stejně jako v předchozích měsících hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy. Tento stříbrný pás hvězd bude možné sledovat až do září, musíte si ale najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Při dobrém počasí celý měsíc celou noc.
Září: Poslední šance na mléčnou dráhu, zatmění Venuše a světlo zvířetníku
1. Mléčná dráha: V září máte poslední možnost, abyste si pořídili snímek fotogenického letního úseku Mléčné dráhy, který bylo možné na obloze sledovat celé léto. Pokud ale chcete tento stříbrný pás hvězd spatřit, musíte si najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Celé září na večerní obloze po setmění.
2. Zatmění Venuše - dva srpky vedle sebe: Jasnou planetu Venuši zakryje Měsíc. Celé se to odehraje odpoledne, ale to nevadí, protože Venuše bude pouhýma očima dobře viditelná i přes den, pokud tedy vyjde počasí. Samozřejmě s dalekohledem uvidíte obě tělesa, které budou ve fázi srpku, daleko lépe. Během zatmění Venušin srpek postupně zmizí za Měsícem a pak zase vystoupí. V tu chvíli se oba tyto nebeské srpky ocitnou těsně vedle sebe a půjde o nejkrásnější část celého úkazy.
Termín pro sledování: 14. září, v odpoledních hodinách nízko nad jihovýchodním obzorem. Vstup Venuše za Měsíc nastane v Praze okolo 11:33 hodin a bude trvat jen desítky sekund. Venuše se znovu objeví okolo 12:41 hodin a její výstup z poza Měsíce bude opět velice rychlý.
Náš tip: Na jiných místech Česka se budou časy lišit až v minutách. Přesnou předpověď totohto úkazu pro zvolenou lokalitu najdete např. na In-the-sky.org.
Světlo zvířetníku: V září nastává, stejně jako na jaře, vhodný okamžik pro sledování zvířetníkového světla. Jde vlastně o světelný kužel, který na obloze září v oblastech, kde jsou zvířetníková souhvězdí. Intenzita tohoto světla je však mnohem slabší než světelný smog ve městech, a proto je potřeba sledovat ho mimo civilizaci v místech bez světelného znečištění. Nejlepší je vyjet do některého z parků tmavé oblohy. V ČR jsou tři – Jizerský, Beskydský a Manětínský. Kromě toho pěkně tmavé nebe mají i v jižních Čechách nebo na Vysočině.
Termín pro sledování: 11. až 24. září vždy před rozbřeskem nad východním obzorem, tehdy totiž nebude pozorování rušit měsíční svit.
Říjen: Saturn s obručí, Mars v Jesličkách a Orionidy
1. Saturn s obručí: V říjnu nastanou vhodné podmínky pro pozorování planety Saturn, kterou na nebi rozpoznáte i pouhýma očima. S dalekohledem (stačí menší) se vám naskytne pohled i na jeho prstence. Saturn bude vypadat jako kotouček s tenkou gymnastickou obručí, kterou budou prstence díky svému sklonu připomínat.
Termín pro pozorování: Nejlepší podmínky budou 4. října ve 14:21 hodin, kdy bude Saturn v opozici se Sluncem.
2. Mars v Jesličkách: Vychutnejte si pohled na planetu Mars, kterou i pouhým okem spatříme takřka uprostřed hvězdokupy Jesličky. Bude to vypadat, jako že naoranžovělý Mars obklopuje slabá mlhavá skvrna. S dalekohledem pak všechno spatříte v plné kráse a okolo Marsu se ukáže několik desítek nejjasnějších hvězd, které patří do zmíněných Jesliček.
Termín pro sledování: 11. října nad ránem velmi vysoko nad východním až jihovýchodním obzorem.
3. Orionidy: Pro sledování říjnového roje Orionidy, jehož meteory pocházejí z úlomků známé Halleyovy komety, budou příznivé podmínky. Pozorování padajících hvězd totiž nebude rušit svítící Měsíc, který bude v době jejich maxima už za obzorem. Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem, na druhou stranu ale občas vyprodukují i velmi jasné meteory, tzv. bolidy. Kdybyste nějaký zahlédli, nezapomeňte si něco přát!
Termín pro sledování: Tento roj je aktivní od 2. října až do 7. listopadu a jeho maximum připadá na 21. října okolo 3. hodiny ranní, Orionidy ale můžete vyhlížet nejen při tomto maximu, ale už několik nocí před ním.
Listopad: Nebeská přímka, trojúhelník a konjunkce
1. Nebeská přímka: Několik nebeských objektů se hned zkraje listopadu seřadí do fotogenické přímky. Bude ji tvořit Měsíc, Mars, Jupiter, hvězda Rebulus a hvězdokupa Jesličky - kromě té budou všechny zmíněné objekty pozorovatelné i z měst.
Termín pro sledování: 2. listopadu po 1. hodině ranní.
2. Nebeský trojúhelník: Pěkný nebesky trojúhelník vytvoří jasná planeta Venuše, úzký srpek Měsíce a hvězda Spica ze souhvězdí Panny. Fotogenické uskupení bude velmi nízko nad jihovýchodním obzorem, pro pozorování tedy potřebujete nerušený výhled tímto směrem.
Náš tip: Na Měsíci si zároveň všimněte tzv. popelavého svitu. To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení, odtud také pochází název popelavý svit.
Termín pro sledování: Trojúhelník vyhlížejte 7. listopadu okolo 6. hodiny ranní.
3. Konjunkce Jupiteru a Marsu: Vysoko nad jihovýchodním obzorem dojde k těsné konjunkci jasné planety Jupiter a červeného Marsu. Konjunkce bude dobře viditelná pouhýma očima, a to i z měst, nicméně pokud vlastníte středně velký dalekohled, Mars se vám ukáže jako naoranžovělý oválek a Jupiter jako kotouček s pruhy (což jsou atmosférické pásy). Spatříte také jeho čtyri Galileovské měsíce.
Termín pro sledování: 16. listopadu 2026 brzy ráno, největší přiblížení se odehraje ve 3:06.
Meteorický roj Tauridy dokáže vytvořit i velmi jasné meteory, tzv. bolidy, kterým se v zámoří dokonce přezdívá „halloweenské ohnivé koule“ (z angl. Halloween fireballs). Jsou i případy, kdy padající hvězdy z roje Taurid byly jasné tak jako Měsíc v úplňku a rozzářily celou noční krajinu.
Termín pro sledování: Největší šance na spatření bolidu máte okolo 5. listopadu.
Prosinec: Padající hvězdy a štědrodenní superúplněk
1. Meteorický roj Geminidy určitě nepropásněte. Některé meteory z tohoto pravidelného zimního roje jsou velmi jasné a v roce 2026 budou navíc pro sledování dobré podmínky. Měsíc v tomto období bude zapadat už okolo 21. hodiny. Většinu noci (včetně období mezi půlnocí a 4. hodinou ranní, kdy meteory padají nejčetněji) bude tedy bezměsíčná tma a mimo města bude možné spatřit i ty nejslabší meteory. Spatřit, nebo dokonce vyfotografovat padající hvězdy nad zasněženou krajinou, to je něco!
Termín pro sledování: V noci ze 13. na 14. prosince a z 14. na 15. prosince. Největší šance máte v druhé polovině noci.
2. Superúplněk: V prosinci se Měsíc ocitne nejblíže k Zemi a díky tomu nám bude připadat obrovský. Tento úplněk bude o 30 % jasnější než nejmenší úplněk v roce, a při jeho svitu bude dokonce možné číst noviny. Nepropásněte proto tuto optickou iluzi, která bude mimořádně fotogenická.
Termín pro sledování: Úplněk nastane 24. prosince 2026 ve 2:30 hodin. Nejvíc fotogenický ale bude tradičně východ Měsíce nad obzorem, ideálně spolu s nějakou architektonickou památkou. Optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc obrovský.
Další snímky zajímavých nebeských úkazů najdete ve fotogalerii.
