Vezmete si sklenici vody a do ní dáte malou špetičku cukru, to zalijete vodou a vypijete. Před tím budete sklenici s vodou zaklínat: "Seju sobě sladkosti, vzejde touha v hojnosti."
To dělejte každý den do úplňku. Každý den také přidejte o trochu více cukru do sklenice.
Den po úplňku pomalu ubírejte cukru a zaklínejte takto: "Svazuji já těžkosti, budou plné křehkosti."
V den, kdy nastane Nov, ze sklenice již nebudete pít, ale rozbijete ji a zakopete do země. Tak posílíte svůj záměr a rozdrtíte negativní okolnosti, které se kolem vás nakupily.
Jedná se o lunární magii, kde hraje svou roli voda, jež je již tradičně spojena s Lunou. Celý rituál trvá 28 dní a propojuje v sobě sílu Luny a jejího cyklu, vody spojené s cukrem – jako nosičem našich tužeb.
Rituál má své tempo, které o úplňkové Luně graduje, a při Novu je vše zapečetěno střepy, jež přinášejí štěstí. Zároveň se s rozbitím sklenice zpřetrhají veškeré překážky na cestě za vytouženým cílem.
Buďte však opatrní, toto kouzlo se dá zneužít, neboť cíle mohou být i temné.
Proto odměřujte svá přání na lékárenských vahách, neboť ten, kdo si něco přeje, vystavuje se riziku, že se mu to i splní. Někdy i ten nejsladší cukr – přání ve světle poznání – zhořkne na jazyku.
Zdroj: Zbyněk Milner: Na Větře