2°C
Co v článku najdete:
1. Svatojánské zvyky a tradice
2. Které léčivé bylinky o svatojánské noci nasbírat
3. Bylinky pro výrobu ochranného amuletu
Křesťanská církev se pohanské svátky dlouho snažila vymýtit, nakonec slunovratovou tradici alespoň překryla oslavami svatojánské noci, což mělo souvislost s Janem Křtitelem. Zvyky, rituály, léčivá síla bylin a kouzla však přetrvaly dál.
Kdy je svatojánská noc
Svatojánská noc se slaví ze 23. na 24. června, v roce 2024 bude tato magická noc z neděle na pondělí.
Na co všechno se připravit?
1. Tradice a zvyky
Tato noc je plná kouzel a magie, ožívají v ní nadpřirozené síly a otevírá se brána mezi světy. Je možné vyvolat duchy zemřelých a spojit se s tajemnými mocnostmi. Země se otevírá a hledači pokladů vyrážejí. O svatojánské noci se také provádějí různé rituály, jejichž kořeny sahají až do starověku. Jde třeba o skákání přes oheň nebo házení věnců do vody.
Hledání pokladů
Zapomeňte na chvíli na detektory kovu, o svatojánské noci se na to jde jinak. Nejdřív je nutné najít kvetoucí kapradí, pak zlatý květ kapradí chytit do bílých šatů. Komu se podařilo zlatý květ získat, byl obdařen magickými schopnostmi a dokázal najít a případně i otevřít skálu i zem, kde byl poklad schovaný. Ale pozor! Z objeveného pokladu si člověk může vzít jen tolik, kolik unese. Jinak je ošklivě potrestán tajemnými silami.
Noc bludiček a divoženek
O svatojánské noci ovšem neožívaly jen pozitivní energie, hledačům pokladů hrozily bludičky, které poutníky lákaly do bažin. Zahnat je bylo možné nadávkami a kletbami. Šlo o duše zemřelých nepokřtěných dětí, tzv. nekřtěňátek.
Dobrý člověk se jich ovšem nemusel bát. Do akce vyrážely také divoženky, čarodějnice, lesní ženy. Věřilo se, že se dívají do oken a lidské děti vyměňují za svoje. Také lákaly muže do tance, pokud svolil, špatně to s ním dopadlo, rozsápaly ho.
Svatojánský věnec
Jiná pověra říká, že dívka má o půlnoci natrhané kvítí uvít do věnečku, který jí napoví, kdo se stane jejím mužem. Věnečky se házely do vody. Věnce se vily ze svatojánského květu (kopretina), kohoutku, fialky či macešky, šípkové růže, rozchodníčku, netřesku, zvonku nebo chrpy. Aby byl věneček mocný, musel být uvitý z devatera nebo alespoň sedmera kvítí.
Devatero kvítí
Traduje se, že byliny nasbírané o svatojánské noci mají díky síle Slunce největší léčivou moc. Neprovdané dámy mohou navíc natrhat »devatero kvítí« (kopretina, růže /může být šípková/, smolnička, chrpa, rozchodníček / rozchodník prudký/, čičmudíček – tučmužík / netřesk/, mateřídouška, fialka /polní maceška/, zvonek). Květiny musí dotyčná natrhat bez toho, aby promluvila a ohlédla se. Poté si je má dát pod polštář. V noci se jí pak ve snu zjeví budoucí muž.
2. Které léčivky sbírat o svatojánské noci?
Je jich celá řada a všechny pomáhají. Co s nasbíranými bylinami? Usušte je a uchovejte na zimu – čaj z nich nemá jen léčivou, ale i magickou moc! Z části čerstvých bylin připravte koupel. Také můžete čerstvé byliny spařit a čaj z nich vypít.
- Heřmánek – léčí záněty, zlepšuje hojení ran, pomáhá při žaludečních obtížích
- Třezalka (bylina sv. Jána) – uklidňuje, mírní deprese, zlepšuje spánek
- Devětsil – utišuje kašel, působí protirevmaticky
- Mařinka vonná (svízel vonný) – odvar se používá na léčení ran
- Mateřídouška – používá se na nemoci horních cest dýchacích, příznivě působí i na zánět močového měchýře
- Komonice lékařská – v obkladech a mastech ji lze použít proti vředům, otokům, artritidě, revmatismu a bolestem hlavy
- Hvozdík – odvar ze sušených lodyh hvozdíku pyšného se používá k léčení infekcí močových cest i pohlavních orgánů
- Čičmudníček (tučmužík neboli netřesk) – čerstvá šťáva se používá na bradavice, kuří oka či popáleniny
- Máta – pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávicích šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání
- Divizna – léčí průdušková onemocnění, má protizánětlivé účinky
- Bazalka – působí na dýchací cesty a ulehčuje odkašlávání, zlepšuje činnost ledvin
- Jitrocel – působí protizánětlivě, usnadňuje odkašlávání
- Řebříček – používá se zejména při problémech s menstruací
- Černobýl – používá se při trávicích potížích, tlumí křeče
- Libeček – podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a potlačuje nadýmání
3. Svatojánské bylinky vhodné pro výrobu talismanu
Lesní vřes
Červený vřes je symbolem vzpomínek, lásky a vášně. Bílý vřes nosíme u sebe pro štěstí a ochranu. Vřes je také symbolem cílevědomosti, silné vůle a vytrvalosti. Z jeho kořene se vyrábějí talismany pro vytrvalost, lásku či štěstí.
Čarodějné kapradí
O svatojánské noci se tradičně sbírá kapradí, obzvlášť pokud se nám podaří v temném lese najít zlatavě kvetoucí kapradí. V červnu uzrávají na spodní straně listů voskovité výtrusy – zlaté květy, ve tmě někdy zelenkavě světélkující.
Babky kořenářky je sbírají, zpracované do hmoty zvané lesní vosk používají jako lék a afrodiziakum. Spirálovité konce listů kapradí o této noci nasbírané nosíme sušené při sobě v kouzelném váčku jako talisman pro štěstí.
Pelyněk černobýl
Pokud jej nasbíráte o svatojánské noci a sušený budete nosit v kouzelném váčku při sobě, přinese vám štěstí. Dříve hospodyňky pokládaly za bouře větvičku pelyňku před dveře, chránil obydlí před bleskem. Kouzlo černobýlu je užitečné při cestování, přibalte ho tedy do prázdninového zavazadla.
Třezalka tečkovaná
Kdo se chtěl o svatojánské noci ochránit před zlou mocí démonů, nosil snítku třezalky při sobě, tanečníci, kteří tančili kolem ohně, měli na hlavě věneček z čarověníku (třezalky).
Kytička třezalky zavěšená v okně ochrání dům před uhranutím, nemocemi a šílenstvím, její vůně zahání nepřejícné duchy. Vyrobíte-li si léčivý třezalkový olej, možná vás překvapí výsledná krásně červená barva. Třezalka připevněná na vchodové dveře zahání zlé duchy.
NÁŠ TIP: Jaké termíny jsou ještě - kromě svatojánské noci - vhodné pro čarování? Zjistíte to z této infografiky:
TIP NA VIDEO: Jaké jsou svatojánské svátky podle vědmy Helen Stanků? Zjistíte to ve videu.
