2°C
Co zvláštního uvidíte na noční obloze v roce 2024? Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě pro nás připravil velký kalendář astronomických jevů.
JAKÉ BUDOU ASTRONOMICKÉ JEVY V ROCE 2025?
Leden: Padající hvězdy jen při troše štěstí
První měsíc v roce patří tradičně Kvadrantidám, což je jeden z nejbohatších meteorických rojů. Za jasného počasí slibuje desítky meteorů za hodinu. V roce 2024 bude mít své maximum za ne moc příznivých podmínek, protože pozorování padajících hvězd naruší svit Měsíce. Mnohem lepší bude sledování Kvadrantid v roce 2025, kdy je Měsíc nepřesvítí.
Termíny pro sledování: Roj Kvadrantid je každoročně aktivní přibližně od 1. do 10. ledna, největší šanci máte vždy v časných ranních hodinách v místech, kde vás nebude rušit světlo z města. V roce 2024 budou mít své maximum v noci ze 3. na 4. ledna, kdy byste při troše štěstí mohli nějakou tu hvězdu zahlédnout.
Březen: Šance na polární záři
V roce 2024 se slunce dostává na maximum své aktivity a díky tomu je možné, že i z České republiky bude možné sledovat polární záři. Může jich být podle astronomů dokonce i více. Astronomové tento jev bedlivě sledují a termíny budou v průběhu roku upřesňovat.
Termíny pro sledování: Podle dosavadních informací je velká šance na to, že nějakou polární záři spatříme, kolem jarní rovnodennosti, která v roce 2024 připadá na 20. března. Další slibné období bude pak kolem rovnodennosti podzimní.
Přelom března a dubna: Hledejte světlo zvířetníku
Jarní noční nebe každoročně nabízí světlo zvířetníku. Je to světelný kužel, který na obloze září v oblastech, kde jsou zvířetníková souhvězdí. Intenzita tohoto světla je však mnohem slabší než světelný smog ve městech, a proto je potřeba sledovat ho mimo civilizaci v místech bez světelného znečištění. Nejlepší je vyjet do některého z parků tmavé oblohy. V ČR jsou tři – Jizerský, Beskydský a Manětínský. Kromě toho pěkně tmavé nebe mají i v jižních Čechách nebo na Vysočině. V roce 2024 scenérii se zvířetníkovým světlem ještě doplní jasná planeta Jupiter, a pokud budete mít alespoň malý dalekohled, spatříte i Uran.
Termíny pro sledování: Mezi 27. březnem a 10. dubnem. Pokud vyjde počasí a bude jasno, spatříte zvířetníkové světlo nad západním obzorem vždy po soumraku.
Duben: Velká konjunkce, popelavý svit a úplné zatmění Slunce
1. Konjunkce a popelavý svit: V první polovině měsíce se pokochejte krásnou konjunkcí. Večer se nejprve planeta Jupiter těsně přiblíží k Měsíci. S postupujícím stmíváním se objeví i 4 nejjasnější měsíce Jupiteru a také planeta Uran, na sledování těchto pěti objektů už ale budete potřebovat dalekohled. Při setmění pak do celé této scenérie přibyde i očima viditelná hvězdokupa (neboli seskupení hvězd) Plejády.
To ale není všechno. Měsíc, který bude ve fázi úzkého srpku, bude celému tomuto vesmírnému obrazci dominovat o to víc, že na něm spatříte tzv. popelavý svit. To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a kterou bychom tak neviděli. V dubnu ale bude mít díky odraženému slunečnímu světlu tlumené zabarvení a odtud také pochází název popelavý svit.
Termín pro sledování: Konjunkci obohacenou o popelavý měsíční svit sledujte v noci z 10. na 11. 4. od 21. hodiny dál.
2. Úplné zatmění Slunce: Pokud chcete tento jev spatřit, začněte vyhlížet levné letenky. Nejbližší úplné zatmění totiž bude viditelné z Mexika, USA a Kanady. Další úplné zatmění Slunce bude možné sledovat v létě 2026 ze Španělska, Islandu a Grónska. Zatímco částečné zatmění Slunce můžeme z Česka čas od času pozorovat, to úplné se nám vyhýbá. Naposledy ho bylo možné z našeho území pozorovat v roce 1706 a další příležitost bude až v roce 2135.
Termín pro sledování: Úplné zatmění Slunce nastane 8. 4. 2024. Přesný čas, kdy zatmění sledovat na konkrétním místě Jižní a Severní Ameriky, najdete v interaktivní mapě astronoma Xaviera Jubiera.
Květen: Prach z Halleyovy komety a Mléčná dráha
1. Meteorický roj η-Aquaridy je zajímavý tím, že jeho meteory pocházejí z prachu známé Halleyovy komety. η-Aquaridy sice patří k méně bohatým rojům, nad naším územím bude padat jen kolem 10 meteorů za hodinu, v roce 2024 jsou ale podmínky pro jejich pozorování takřka ideální. Je proto velká šance, že tyto úlomky z Halleyovy komety (přesněji řečeno její zanikající ledo-prachová zrnka) spatříte.
Termín pro sledování: Meteorický roj η-Aquaridy bude mít sice maximum 5. května 2024 okolo jedenácté večer, nejlepší podmínky pro jeho sledování ale budou až o den později 6. 5. od 3. hodiny ranní do rozbřesku.
2. Mléčná dráha: Dále se těšte na pozorování fotogenického letního úseku Mléčné dráhy, který bude možné sledovat až do září.
Termíny pro sledování: V květnu bude Mléčná dráha nejlépe vidět v ranních hodinách.
Červen: Noční svítící oblaka a Mléčná dráha
1. Noční svítící oblaka, kterým bude patřit začátek léta, jsou mimořádně krásným nebeským úkazem, při kterém se na noční obloze rozsvítí modré, bílé, a někdy dokonce i ohnivé mraky. Vypadají jako zářící pavučinky na obloze a někdy mohou nabídnout opravdu velkolepé divadlo (viz fotogalerie). Vyhlížejte je na severní části oblohy.
Termíny pro sledování: Svítící oblaka pozorujte celý měsíc vždy mezi 22. hodinou a půlnocí nebo brzy ráno mezi 2. a 4. hodinou.
2. Mléčná dráha: Stejně jako v květnu by si i v červnu (nejen) všichni amatérští astronomové měli vyfotit krásný letní úsek Mléčné dráhy, ale pokud vám to zrovna nevyjde, nevadí. Bude totiž možné ho sledovat až do září.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí celý měsíc celou noc.
Červenec: Letní podívaná pokračuje. Najdete nebeský trojúhelník?
1. Svítící oblaka: Stejně jako v červnu i v červenci bude možné na noční obloze pozorovat majestátní svítící oblaka.
Termín pro sledování: V první polovině července vždy mezi 22. hodinou a půlnocí nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou.
2. Nebeský trojúhelník: Na konci měsíce hledejte na severovýchodě trojici jasných planet Jupiter, Mars a Měsíc, v jejichž blízkosti budou navíc hvězdokupy (neboli seskupení hvězd) Plejády a Hyády. Celé to bude velmi fotogenické. Planety dokonce vytvoří úžasný nebeský trojúhelník a scenérie bude ještě zajímavější díky tomu, že na Měsíci bude opět možné pozorovat popelavý svit. Více o tomto jevu čtěte ZDE.
Termíny pro sledování: Trojici planet a hvězdokupy vyhlížejte 30. a 31. července s tím, že právě poslední den v měsíci planety vytvoří trojúhelník. Nejlepší čas pro sledování nastane v noci vždy po jedné hodině.
3. Perseidy: V poslední červencové dekádě začínají padat Perseidy, pro jejich sledování ale bude lepší srpen.
4. Mléčná dráha: Stejně jako v květnu a červnu i v červenci hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy, který bude možné sledovat až do září.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí po celý měsíc celou noc.
Srpen: Perseidy, zatmění Saturnu, Modrý úplněk a další 3 úkazy
1. Perseidy: Pro meteorický roj Perseidy, kterému se přezdívá "nejoblíbenější kosmický ohňostroj roku", nebudou v roce 2024 nejlepší podmínky. I tak ale můžete spatřit až desítky padajících hvězd za hodinu.
Termíny pro sledování: Aktivita Perseid začíná už ve třetí červencové dekádě a končí v závěru srpna. Šance na úspěšné pozorování se zvětšují od 5. srpna vždy v časných ranních hodinách. Nejvíce meteorů bychom měli spatřit v noci ze 12. na 13. srpna mezi půlnocí a 4. hodinou ranní.
2. Konjunkce: V polovině srpna nepropásněte setkání jasných planet Jupiter a Mars, které se na obloze ocitnou opravdu blízko sebe. Bude možné je sledovat i z měst.
Termín pro sledování: Přiblížení planet sledujte 15. srpna pětadvacet minut po půlnoci.
3. Modrý úplněk: Toto označení bude mít srpnový úplněk, není to ale proto, že by Měsíc najednou zmodral. Pojmenování vychází z anglického výrazu „once in a blue moon“, což znamená „jednou za uherský rok“. Upozorňuje se tak na fakt, že v určitém astronomickém období nastane víc úplňků, než je běžné. V tomto případě půjde o astronomické léto a místo obvyklých tří úplňků budou čtyři.
Termín pro sledování: Modrý úplněk nastane 19. srpna.
Náš tip - více o Modrém úplňku pro zvídavé: Astronomické léto začíná letním slunovratem 20. června a končí podzimní rovnodenností 22. září. Úplňky v tomto období budou 22. června, 21. července, 19. srpna a 18. září. Za Modrý úplněk se označuje třetí z nich, tedy právě ten srpnový. Modrý úplněk se říká i druhému úplňku, který nastane v jednom kalendářním měsíci. To se naposledy stalo v srpnu 2023 a znovu k tomu dojde v květnu 2026.
4. Zatmění Saturnu: Zajímavou podívanou, kdy Měsíc zakryje planetu Saturn, spatříme nad jihozápadním obzorem v druhé polovině srpna. Měsíční kotouč dokonce zakryje i Saturnovy prstence, jejich zmizení za Měsícem ale bude možné sledovat jen s dalekohledem.
Termín pro sledování: Celou noc z 20. na 21. srpna se k sobě budou obě tělesa postupně přibližovat. Zákryt Saturnu nastane okolo 5.34 (pro Prahu, na různých místech ČR se bude čas lišit v minutách). Výstup Saturnu zpoza měsíčního kotouče se odehraje přibližně o hodinu později, a protože už bude světlo, uvidíte ho jenom dalekohledem.
5. Nebeský trojúhelník: Stejně jako v červenci i v srpnu se můžeme pokochat pohledem na jasnou trojici planet Mars, Jupiter a Měsíc, který bude navíc svítit popelavým svitem (více o tomto jevu ZDE). Planety, které vytvoří fotogenický trojúhelník, doplní hvězdokupy Hyády a Plejády. Malým dalekohledem najdeme jihovýchodně od Plejád ještě planetu Uran.
Termíny pro sledování: Nebeský trojúhelník hledejte na nebi 27. a 28. srpna. Začne být vidět krátce po půlnoci a sledování bude při jasném počasí možné až do 5. hodiny ranní, kdy objekty postupně zmizí v denním světle.
6. Mléčná dráha: Stejně jako v předchozích měsících hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy, který bude možné sledovat až do září.
Termín pro sledování: Při dobrém počasí celý měsíc celou noc.
Září: Saturn s obručí, zatmění superúplňku a další jevy
1. Saturn s obručí: I pouhýma očima spatříte na zářijové obloze planetu Saturn, kterou najdete v souhvězdí Vodnáře. S dalekohledem pak uvidíte i její prstence, které budou sklopené tak, že Saturn bude vypadat jako kotouček s tenkou gymnastickou obručí.
Kdy sledovat: Na noční obloze celé září.
2. Zvířetníkové světlo: V první polovině září sledujte světlo zvířetníku, což je světelný kužel, který na obloze září v oblastech, kde jsou zvířetníková souhvězdí. Za vyhlížením zvířetníkového světla je nutné vyjet daleko od civilizace nebo alespoň do míst, kde ve směru na východ nesvítí žádné velké město. Jako odměnu za trochu nepohodlí spatříte kromě zvířetníkového světla ještě dvě výrazné planety: bělavý Jupiter a naoranžovělý Mars. Obě na obloze hledejte vysoko nad jihovýchodem.
Termíny pro sledování: Od 3. do 16. září vždy ráno před rozbřeskem.
3. Zatmění superúplňku: V září si vychutnáme superúplněk, a dokonce dojde k jeho zatmění! Bude sice jen malé, zakryje se jen necelá desetina povrchu Měsíce, ale bude krásně viditelné i bez dalekohledu. Toto částečné zatmění potrvá 1 hodinu 3 minuty.
Pozn.: Superúplňkem se lidově označuje Měsíc, který se ocitne nejblíže k Zemi, díky tomu nám opticky připadá obrovský. A právě k tomu dojde v září.
Termín pro sledování: Úplněk nastane 18. září ve 4.34, částečné zatmění začne už ve 4.12 a jeho maximální fázi sledujte ve 4.44.
4. Mléčná dráha: Poslední šance na to, abyste si pořídili snímek fotogenického letního úseku Mléčné dráhy, který bylo možné na obloze sledovat už od května. Termín pro sledování: V první polovině září na večerní obloze.
5. Polární záře: V roce 2024 se Slunce dostává na maximum své aktivity a díky tomu je možné, že i z České republiky bude možné sledovat polární záři. Může jich být dokonce i více. Astronomové tento jev bedlivě sledují a termíny budou v průběhu roku upřesňovat.
Termín pro sledování: Velká šance na to, že spatříme polární záři, bude podle dosavadních informací kolem podzimní rovnodennosti, která v roce 2024 připadne na 22. září.
Říjen: Vzácná kometa – úkaz roku 2024!
1. Kometa: Nejlepším nebeským úkazem roku by mohla být kometa pojmenovaná C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS. Pokud se vyplní optimistické výpočty a kometa bude dostatečně jasná, spatříte ji na večerní obloze nízko nad západním a později jihozápadním obzorem, a dokonce ji půjde pozorovat i z měst. To bylo naposledy možné relativně nedávno, v roce 2020 u komety Neowise. Statisticky se ale výrazná kometa, která by byla viditelná i z měst, objeví na obloze jen jednou za 10 až 15 let.
Termíny pro sledování: Kometu vyhlížejte zhruba od 10. října vždy přibližně 45 minut po západu slunce. K Zemi se nejvíce přiblíží 12. října odpoledne. Pokud bude opravdu jasná, v tento den bychom ji mohli spatřit za soumraku nízko nad obzorem a vychutnat si ji v plné kráse. Bez dalekohledu by kometa mohla být pozorovatelná až do začátku listopadu, malými dalekohledy pak až do počátku prosince 2024.
2. Superúplněk: V říjnu se podobně jako v září ocitne Měsíc v úplňku nejblíže k Zemi, a díky tomu nám bude připadat obrovský. Této optické iluzi se lidově říká superúplněk a hlavně s architektonickými památkami v pozadí je mimořádně fotogenická.
Termín pro sledování: 17. 10. buď ráno okolo sedmé při západu měsíce, nebo večer okolo šesté při jeho východu. (K samotnému úplňku dojde 17. října ve 13.27, k největšímu přiblížení pak v tento den ve 2.47.)
3. Orionidy: Pro sledování říjnového meteorického roje Orionidy, jehož meteory pocházejí z úlomků známé Halleyovy komety, nebudou moc dobré podmínky. Pozorování padajících hvězd totiž bude rušit svítící Měsíc. Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem, na druhou stranu ale občas vyprodukují i velmi jasné meteory, tzv. bolidy. Kdybyste nějaký zahlédli, nezapomeňte si něco přát!
Termíny pro sledování: Tento roj je aktivní od 2. října až do 7. listopadu a jeho maximum připadá na 21. a 22. října, Orionidy ale můžete vyhlížet už několik nocí před tímto maximem.
Listopad: Tauridy neboli halloweenské ohnivé koule
Tauridy dokážou vytvořit i velmi jasné meteory, tzv. bolidy, kterým se v zámoří dokonce přezdívá „halloweenské ohnivé koule“ (z angl. Halloween fireballs). Jsou i případy, kdy padající hvězdy z roje Taurid byly jasné tak jako Měsíc v úplňku a rozzářily celou noční krajinu.
Termíny pro sledování: Tauridy vyhlížejte na noční obloze okolo 4. listopadu, kdy jejich sledování nebude rušit svit Měsíce.
Prosinec: Pozorování Jupiteru, meteorický roj Geminidy a zimní šestiúhelník
1. Jupiter: V prosinci budou výborné podmínky pro sledování planety Jupiter, která se ocitne v tzv. opozici se Sluncem. Bude tedy na opačné straně oblohy než sluneční kotouč. Vycházet bude za soumraku, zapadat za rozbřesku, nejvýše nad obzorem se ocitne o půlnoci. Jupiter hledejte v souhvězdí Býka a bude možné ho pozorovat i v přesvětlených městech. Pokud na planetu zamíříte dalekohled, spatříte také její měsíce.
Termín pro sledování: V opozici se Sluncem se Jupiter ocitne 7. prosince ve 21.50, nejjasnější ale bude tato planeta až kolem půlnoci.
Meteorický roj Geminidy bude v roce 2024 rušit svit Měsíce, takže padajících hvězd uvidíme méně. Některé meteory z tohoto pravidelného zimního roje jsou ale velmi jasné, takže šance, že nějaký uvidíte, tu jsou. Spatřit, nebo dokonce vyfotografovat padající hvězdy nad zasněženou, měsícem osvětlenou krajinou, to je něco!
Termín pro sledování: Maximum tohoto roje nastává v noci ze 13. na 14. prosince a největší šanci, že padající hvězdu spatříte, máte mezi půlnocí a 4. hodinou ranní.
Zimní šestiúhelník: Na konci roku se Měsíc ocitne ve fázi novu, silvestrovské oslavy tedy budou bezměsíčné, což je ideální pro pozorování noční oblohy. Na obloze spatříte tzv. zimní šestiúhelník složený z hvězd Rigel, Aldebaran, Capella, Pollux, Procyon a Sírius (viz obrázek ve fotogalerii).
Termín pro sledování: Měsíc se ve fázi novu ocitne v pondělí 30. prosince ve 23.27. Zimní šestiúhelník bude nejlépe viditelný okolo půlnoci, a to dokonce i z měst.
Jak přesně vypadají tyto (a další) zajímavé nebeské úkazy? Prohlédněte si je ve fotogalerii.
Astronomické úkazy 2025: Spatříte zatmění Slunce, Měsíce i Saturnu. A bude polární záře?
Co zvláštního uvidíte na noční obloze v roce 2025? Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě pro nás připravil velký kalendář astronomických jevů.
Co vyhlížet celý rok 2025: Polární záři, jasnou Jitřenku nebo Večernici
Polární záře: V roce 2025 se slunce dostává na maximum své aktivity a díky tomu je stejně jako vloni možné, že i z Česka uvidíme polární záři. Příležitostí může být podle astronomů dokonce i více. Počítejte ale s tím, že v ČR obvykle nelze čekat tak jasnou záři jako v severských oblastech. Pro její pozorování je proto nutné si vybrat místo, kde je pořádná tma, daleko od městského světelného znečištění.
Zajímavost: V roce 2024 bylo na našem území zaznamenáno 29 polárních září. Z toho 10 bylo pěkně viditelných mimo města, a tři dokonce i z měst.
Jasná Jitřenka, nebo Večernice: Další, na co byste v roce 2025 měli zaměřit svoji pozornost, je planeta Venuše. Tu možná znáte pod názvy Jitřenka a Večernice: Jitřenka se jí říká, pokud je tím posledním, co můžeme spatřit na obloze ráno před východem slunce. Za Večernici ji označujeme, pokud je prvním tělesem na obloze po jeho západu.
Termíny pro sledování: Venuši jako Večernici spatříte od ledna do konce března nad západním obzorem. V dubnu se pak začne objevovat za rozbřesku jako Jitřenka s tím, že nejjasněji bude svítit 24. dubna 2025, sledovat ji ale bude možné téměř do konce roku.
Astronomické úkazy v jednotlivých měsících
V roce 2025 se těšte hned na troje zatmění - Slunce, Měsíce a Saturnu, padající meteority, zajímavé konjunkce a spoustu dalších nebeských jevů.
Leden: Meteory, zatmění Saturnu, polární čepička a setkání dvou úplňků
1. Kvadrantidy: První měsíc v roce patří tradičně Kvadrantidám, což je jeden z nejbohatších meteorických rojů, který za jasného počasí slibuje desítky meteorů za hodinu. V roce 2025 bude mít své maximum za příznivých podmínek, protože „padající hvězdy“ nebude rušit svit Měsíce.
Termíny pro sledování: Tento roj je každoročně aktivní přibližně od 1. do 10. ledna, meteory vyhlížejte vždy v časných ranních hodinách v místech, kde jejich sledování neruší světlo z města. Své maximum budou mít Kvadrantidy v noci ze 3. na 4. ledna, a pokud nebude oblačno, největší šanci na úspěch máte čtvrtého ledna mezi půlnocí a šestou hodinou ranní.
2. Zatmění Saturnu: Zajímavou podívanou, kdy Měsíc zakryje planetu Saturn, sledujte nad jihozápadním obzorem zkraje ledna. Měsíční kotouč dokonce zakryje i Saturnovy prstence, jejich zmizení za Měsícem ale bude možné sledovat jen dalekohledem. Tento úkaz je pro nás opravdu vzácný: Znovu dojde na našem území k zákrytu Saturnu Měsícem až 9. prosince 2036!
Termín pro sledování: Sobota 4. ledna. Už za soumraku se k sobě začnou obě tělesa postupně přibližovat. Zákryt Saturnu nastane v 18.36 (pro Prahu, na různých místech ČR se bude čas lišit v minutách). Výstup Saturnu zpoza měsíčního kotouče se odehraje přibližně o hodinu později.
3. Polární čepička Marsu: Pokud patříte mezi zapálené fandy vesmíru, nepropásněte lednové pozorování planety Mars. Rudá planeta se ocitne nejblíže k Zemi a malými dalekohledy bude možné sledovat jednu z jejích polárních čepiček. To jsou tělesa v oblasti pólů Marsu tvořená z ledu a oxidu uhličitého.
Termín pro sledování: Nejblíže zemi se Mars ocitne 12. ledna ve 13:32, sledovat jej ale bude možné až po setmění.
4. Setkání dvou úplňků: Měsíc se jen pár hodin po svém úplňku těsně přiblíží k jasné planetě Mars. Dojde k tomu brzy ráno, fanoušci vesmíru ale mohou pouhýma očima v průběhu celé noci sledovat, jak se Měsíc k Marsu přibližuje. Tuto konjunkci snadno vyfotíte lepším typem telefonu. Při fotografování přes teleskop je pak možné pořídit fotku, na které bude patrné, že v úplňku je nejen Měsíc, ale i Saturn.
Termín pro sledování: K maximálnímu přiblížení doje 14. ledna 2025 v 5:28 (pro Prahu, na různých místech ČR se bude čas lišit v minutách).
Únor: Nebeská přímka a měsíční popelavý svit
Nebeská přímka: Hned zkraje února budou za soumraku nad jihozápadním obzorem k vidění tři planety - Venuše, Měsíc ve fázi srpku a Saturn – které se ocitnou nedaleko od sebe a vytvoří téměř přímku. Na Měsíci bude navíc možné pozorovat i tzv. popelavý svit. (To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení a odtud také pochází název popelavý svit.)
Celé toto fotogenické uskupení bude za příznivého počasí snadno pozorovatelné i z měst.
Termín pro sledování. Celou konstelaci vyhlížejte 1. února už za soumraku okolo 17:30 do zhruba 19 až 19:30 hodin, kdy tělesa začnou pozvolna zapadat za obzor.
Březen: Zatmění Slunce i Měsíce, magický trojúhelník i světlo zvířetníku
1. Fotogenický trojúhelník: V první polovině března budou skvělé podmínky pro pozorování Merkuru. Ten hned zkraje měsíce vytvoří spolu s Měsícem a Venuší fotogenický trojúhelník, který spatříte nízko nad západním obzorem, a to i z měst. V dalších dnech se Měsíc přesune výš nad obzor, zatímco Venuše se bude k Merkuru přibližovat a utvoří nádherný planetární pár, který také stojí za fotku.
Termín pro sledování: Trojúhelník Merkur – Měsíc – Venuše sledujte 1. března po půl sedmé večer. Dvojici s Venuší začne Merkur tvořit od soboty 8. března večer, přičemž nejblíže se k sobě planety na obloze přiblíží 11. a 12. března. Sledovat je pak můžete ještě zhruba do 15. března.
2. Zatmění úplňku: V polovině března dojde k úplnému zatmění Měsíce, který bude navíc v úplňku. Z Česka spatříme jen jeho počáteční fázi, úplné zatmění proběhne až ve chvíli, kdy bude Měsíc pod obzorem. V rámci ČR jsou pro pozorování nejlepší západní Čechy, kde Měsíc zapadá až 20 minut po začátku zatmění. Nejkrásnější úplnou fázi zatmění, která potrvá 1 hodinu a 5 minut, bude v Evropě možné pozorovat ve Španělsku a Portugalsku, Velké Británie, Irsku a na Islandu.
Termín pro sledování: 14. března časně ráno nízko nad západním obzorem. Zatmění začíná v 6:09 hodin, s pozorováním ale můžete začít ještě o něco dřív. Už v 5:45 se totiž levý okraj Měsíce bude zdát nezvykle tmavší.
3. Světlo zvířetníku: Na jaře noční nebe každoročně nabízí světlo zvířetníku, pro jehož sledování budou v roce 2025 ideální podmínky, protože ho nebude rušit svit Měsíce. Světlo zvířetníku je vlastně světelný kužel, který na obloze září v oblastech, kde jsou zvířetníková souhvězdí. Intenzita tohoto světla je však mnohem slabší než světelný smog ve městech, a proto je potřeba sledovat ho mimo civilizaci v místech bez světelného znečištění. Nejlepší je vyjet do některého z parků tmavé oblohy. V ČR jsou tři – Jizerský, Beskydský a Manětínský. Kromě toho pěkně tmavé nebe mají i v jižních Čechách nebo na Vysočině.
Termín pro sledování: Zvířetníkové světlo sledujte mezi 17. a 31. březnem vždy kolem 19 hodiny a později nad západním obzorem.
4. Částečné zatmění Slunce: První jarní měsíc bude mít velké finále v podobě zatmění Slunce, které bude sice částečné, ale budou ho doprovázet velmi dobré pozorovací podmínky. Měsíc při něm zakryje až 22 procent slunečního disku. Úkaz, který potrvá přibližně jednu a půl hodiny, bude možné pozorovat pouhýma očima, nezapomeňte se ale dívat přes speciální filtr pro ochranu zraku!
Termín pro sledování: 29. března okolo poledne. Zatmění začne kolem 11:30 a skončí kolem jedné hodiny. Jeho maximum proběhne mezi 12:15-12:25 podle polohy pozorovatele (čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím menší bude, viz tabulka.)
| Město | Čas max. fáze zatmění | Kolik % Slunce bude zakryto |
| Cheb | 12:15 | 22,7 % |
| Plzeň | 12:16 | 20,7 % |
| Praha | 12:18 | 19,9 % |
| Č. Buděj. | 12:16 | 17,7 % |
| Pardubice | 12:19 | 17,9 % |
| Brno | 12:19 | 15,2 % |
| Ostrava | 12:22 | 14,2 % |
Další částečná zatmění Slunce v Česku
Do roku 2030 se dočkáme ještě čtyř dalších zatmění Slunce. Nejvýraznější bude to v příštím roce, 12. srpna 2026, které bude navíc ve Španělsku úplné a až do roku 2081 to bude nejbližší úplné zatmění, na které se z Česka můžete vypravit.
Další možnost sledovat z našeho území částečné zatmění bude 2. srpna 2027 a 12. června 2029.
Zatmění slunce v roce 2081: Bude v ČR plné nebo částečné?
A jak to bude se zatměním v roce osmdesát jedna? 3. září 2081 se v ČR dočkáme pouze zatmění částečného, bude ale zakryto úctyhodných 93,29 % slunečního kotouče (při pozorování z Plzně). Toto zatmění bude ale možné pozorovat jako úplné celkem blízko od našich hranic např. z jižní části Rakouska nebo Mnichova.
Úplné zatmění slunce v ČR
Nejbližší úplné zatmění Slunce, které bude možné sledovat od nás, nastane podle dat Astronomického ústavu AV ČR až 7. října 2135. Poslední úplné zatmění Slunce na našem území proběhlo 12. května 1706.
Duben: Lyridy, fotogenická přímka a nejjasnější Jitřenka
1. Meteorický roj Lyridy vrcholí každoročně kolem dvaadvacátého dubna. Vyprodukuje sice jen zhruba dvě desítky meteorů v hodině, v roce 2025 ale budou pro jejich sledování poměrně dobré podmínky – „padající hvězdy“ totiž nebude příliš rušit svit Měsíce. Pro sledování tohoto meteorologické roje je potřeba vyrazit do pořádné tmy, někam daleko od civilizace. Meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry náhodně po celé obloze a světlo z města tak většinu z nich přesvítí. Pokud se ale teple oblečete, přibalíte spacák a lehátko nebo karimatku, a budete se ve volné přírodě dívat kamkoli do oblohy, určitě budete za svou akčnost odměněni.
Termíny pro sledování: Nejlepší bude noc z 21. na 22. dubna a z 22. na 23. dubna, vždy od dvou hodin ráno do rozbřesku.
2. Fotogenická přímka: Pro ranní ptáčata je určená podívaná, kdy se na východním obzoru objeví Venuše a Saturn, mezi nimiž bude v téměř dokonalé přímce vsazen Měsíc ve fázi úzkého srpku. K úkazu dojde za rozbřesku a ke spatření této nezvyklé konjunkci hned tří těles Sluneční soustavy bude zapotřebí opravdu čistá obloha a výhled z vyvýšeného místa (kopce, případně i vrchních pater paneláku).
Termín pro sledování: 25. dubna před 5 hodinou ranní.
3. Jasná Jitřenka: Planetu Venuši možná znáte pod názvy Večernice nebo Jitřenka. A právě jako Jitřenku, tedy poslední těleso na obloze před východem sluncem, ji můžeme pozorovat od dubna.
Termíny pro sledování: Jitřenka se začne objevovat v dubnu s tím, že nejjasněji bude svítit 24. 4., sledovat ji ale bude možné téměř do konce roku.
Květen: Prach z Halleyovy komety
Meteorický roj η-Aquaridy je zajímavý tím, že jeho meteory pocházejí z prachu známé Halleyovy komety. η-Aquaridy sice patří k méně bohatým rojům, nad naším územím bude padat jen kolem 10 meteorů za hodinu, v roce 2025 jsou ale podmínky pro jejich pozorování dobré. Je proto velká šance, že tyto úlomky z Halleyovy komety (přesněji řečeno její zanikající ledo-prachová zrnka) spatříte. Termín pro sledování: V noci z 5. na 6. května od 3 hodiny ranní do rozbřesku.
Červen: Noční svítící oblaka a mléčná dráha
1. Noční svítící oblaka, kterým bude patřit začátek léta, jsou mimořádně krásným nebeským úkazem, při kterém se na noční obloze rozsvítí modré, bílé, a někdy dokonce i ohnivé mraky. Vypadají jako zářící pavučinky na obloze a někdy mohou nabídnout opravdu velkolepé divadlo. Vyhlížejte je na severní části oblohy.
Termín pro sledování: Šanci na spatření tohoto jevu máte celý měsíc mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou. Blíže se výskyt svítících oblak nedá předpovědět.
2. Mléčná dráha: V červnu by si (nejen) všichni amatérští astronomové měli vyfotit krásný letní úsek Mléčné dráhy, ale pokud vám to zrovna nevyjde a tento stříbrný pás hvězd nespatříte, nevadí. Bude totiž možné ho sledovat až do září. Musíte si ale najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí celý měsíc celou noc.
Červenec: Svítící oblaka, nebeský trojúhelník a mléčná dráha
1. Noční svítící oblaka: Stejně jako v červnu i v červenci bude možné na noční obloze pozorovat majestátní svítící oblaka. Více o tomto jevu se dozvíte ZDE.
Termín pro sledování: Šanci na spatření tohoto světelného divadla máte celou první polovinu měsíce mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou. Blíže se výskyt svítících oblak nedá předpovědět.
2. Nebeský trojúhelník: Na konci měsíce hledejte na severovýchodě téměř rovnoramenný nebeský trojúhelník vytvořený z Měsíce, Venuše a jasné hvězdy Aldebaran, která je součástí hvězdokupy (neboli seskupení hvězd) Plejády. Celé to bude velmi fotogenické a scenérie bude ještě zajímavější díky tomu, že na Měsíci, který bude ve fázi srpku, bude zároveň možné pozorovat popelavý svit. (To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení a odtud také pochází název popelavý svit.)
Termín pro sledování: 21. července před 4. hodinou ranní
3. Mléčná dráha: Stejně jako v červnu, i v červenci hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy. Tento stříbrný pás hvězd bude možné sledovat až do září, musíte si ale najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Za příznivého počasí po celý měsíc celou noc.
Srpen: Konjunkce Venuše a Jupiteru, Perseidy, mléčná dráha a nebeský motýl
1. Konjunkce: Nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – bude možné spatřit blízko sebe. Jasná dvojice planet vyjde nad severovýchodním obzorem, slabší Jupiter bude ležet severně (vlevo nahoře) od výrazně jasnější Venuše. Celé toto blízké setkání bude velmi výrazné a nepřehlédnutelné pouhýma očima i z měst.
Termín pro sledování: 12. srpna v časných ranních hodinách v úterý. Jasná dvojice planet Venuše a Jupiter vyjde okolo 2:30 a sledovat ji můžete až do svítání okolo 5. hodiny ranní, kdy už budou vysoko nad východním obzorem.
2. Perseidy: Pro meteorický roj Perseidy, kterému se přezdívá "nejoblíbenější kosmický ohňostroj roku", nebudou v roce 2025 nejlepší podmínky. I tak ale můžete spatřit až desítky padajících hvězd za hodinu.
Termíny pro sledování: Aktivita Perseid začíná už ve třetí červencové dekádě a končí v závěru srpna, nejvíc jich je vždy mezi půlnocí a 5. hodinou ranní. Maximum roje vychází na noc z 12. na 13. srpna, v té době ale bude pozorování rušit svit Měsíce, který bude krátce po úplňku, takže budou vidět jen ty nejjasnější meteory. „Padajících hvězdy“ se proto vyplatí sledovat ještě před tímto maximem, přibližně od 1. srpna.
3. Nebeský motýl bude mimořádně bohatá a velmi fotogenická nebeská konstelace, kterou snadno uvidíte pouhýma očima i z měst. O co půjde? Na obloze se nad severovýchodním obzorem celkem pět výrazných objektů uskupí do tvaru motýla. Půjde o jasné planety Venuše a Jupiter, hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců a Měsíc, který bude navíc obohacen o tzv. popelavý svit. (To znamená, že kromě svítícího měsíčního srpku spatříme i zbývající část Měsíce, která by za normálních okolností zůstala tmavá, a neviděli bychom ji. Díky odraženému slunečnímu světlu ale bude mít tlumené zabarvení a odtud také pochází název popelavý svit.)
Termín pro sledování: 20. srpna od 3 hodiny ranní
4. Mléčná dráha: Stejně jako v předchozích měsících hledejte na obloze fotogenický letní úsek Mléčné dráhy. Tento stříbrný pás hvězd bude možné sledovat až do září, musíte si ale najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Při dobrém počasí celý měsíc celou noc
Září: Saturn s obručí a poslední šance na mléčnou dráhu
1. Saturn s obručí: Celý měsíc bude možné pozorovat planetu Saturn. A pokud vlastníte menší dalekohled nebo navštívíte hvězdárnu, nabídne se vám pohled i na jeho prstence. Ty budou v roce 2025 velmi tenké a budeme se na ně dívat téměř z boku. Saturn tedy bude vypadat jako kotouček s tenkou gymnastickou obručí. Takto tenkých prstenců se znovu dočkáme až na podzim roku 2038.
Zajímavost: Prstence Saturna Spatřil je už Galileo Galilei svým primitivním dalekohledem na počátku 17. století a proto nazval Saturn „planetou s ušima“. Termín pro sledování: Celé září celou noc.
2. Mléčná dráha: V září máte poslední možnost, abyste si pořídili snímek fotogenického letního úseku Mléčné dráhy, který bylo možné na obloze sledovat celé léto. Pokud ale chcete tento stříbrný pás hvězd spatřit, musíte si najít místo, kde pozorování neruší světlo z města.
Termín pro sledování: Celé září na večerní obloze po setmění.
Říjen: Ideální podmínky pro meteory Orionidy
Orionidy: Pro sledování říjnového meteorického roje Orionidy, jehož meteory pocházejí z úlomků známé Halleyovy komety, budou ideální podmínky. Pozorování padajících hvězd totiž nebude rušit svítící Měsíc, který bude v době jejich maxima v novu. Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem, na druhou stranu ale občas vyprodukují i velmi jasné meteory, tzv. bolidy. Kdybyste nějaký zahlédli, nezapomeňte si něco přát!
Termíny pro sledování: Tento roj je aktivní od 2. října až do 7. listopadu a jeho maximum připadá na 21. října, Orionidy ale můžete vyhlížet už několik nocí před tímto maximem.
Listopad: Superúplněk a halloweenské ohnivé koule
1. Meteorický roj Tauridy dokáže vytvořit i velmi jasné meteory, tzv. bolidy, kterým se v zámoří dokonce přezdívá „halloweenské ohnivé koule“ (z angl. Halloween fireballs). Jsou i případy, kdy padající hvězdy z roje Taurid byly jasné tak jako Měsíc v úplňku a rozzářily celou noční krajinu.
Termíny pro sledování: Tauridy vyhlížejte na noční obloze okolo 5. listopadu.
2. Superúplněk: V listopadu se Měsíc v úplňku ocitne nejblíže k Zemi, a díky tomu nám bude připadat obrovský. Tento úplněk bude o 30 % jasnější než nejmenší úplněk v roce a při jeho svitu bude dokonce možné číst noviny. Nepropásněte proto tuto optickou iluzi, která je hlavně s architektonickými památkami v pozadí mimořádně fotogenická.
Termín pro sledování: 5. listopadu. K největšímu přiblížení Měsíce dojde ve 23:30, samotná fáze úplňku bude už ve 14:20. Měsíc má tak smysl pozorovat a fotografovat už při jeho východu, tedy okolo 16. hodiny.
Prosinec: Meteority nad zimní krajinou a fotogenický šestiúhelník
1. Meteorický roj Geminidy určitě nepropásněte. Některé meteory z tohoto pravidelného zimního roje jsou velmi jasné a v roce 2025 budou navíc pro sledování dobré podmínky. Spatřit, nebo dokonce vyfotografovat „padající hvězdy“ nad zasněženou krajinou, to je něco!
Termín pro sledování: Maximum tohoto roje nastává 14. prosince a největší šanci, že meteor spatříte, máte v noci ze 13. na 14. prosince mezi půlnocí a 2. hodinou ranní, kdy se očekává bezměsíčná noc. Mimo města tak bude možné spatřit i meteory, které jsou slabší.
2. Zimní šestiúhelník: Krátce před zimním slunovratem se Měsíc ocitne ve fázi novu, a právě bezměsíčná noční obloha je pro pozorování nejlepší. Na obloze spatříte tzv. zimní šestiúhelník složený z hvězd Rigel, Aldebaran, Capella, Pollux, Procyon a Sírius (viz obrázek). Tento obrazec bude dobře viditelný i z měst. Pokud vyrazíte mimo civilizaci, uvidíte i slabou Mléčnou dráhu, která ho protíná.
Termín pro sledování: Měsíc se ve fázi novu ocitne 20. prosince ve 2:34. Zimní šestiúhelník bude nejlépe viditelný okolo půlnoci.
